Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.
Čím zastřešit skleník : Pro skleníky a pařeniště je nejvhodnější zvolit čirou variantu. Díky své síle a tloušťce je plný čirý polykarbonát ideální volbou pro stavbu a zastřešení skleníku. Naopak barevné provedení s UV úpravou je vhodné pro zastřešení přístřešků a pergol. Na výběr jsou bronzové, šedé, nebo opálové barevné varianty.
Jak dezinfikovat skleník
Zarýpejte do zeminy dusíkaté vápno, asi 100 gramů na metr plochy. Pořádně zalijte a na měsíc skleník uzavřete. Pak znovu zalijte a větrejte až do jarních výsevů nebo výsadby nových kultur.
Kdy dát kompost do skleníku : Nejlepší je dodat půdě organické hnojivo weiki nebo kompost už na podzim po sklizni, aby se živiny postupně uvolnily do půdy. Pokud jste to nestihli, je lepší to udělat na jaře než vůbec.
Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu.
Pokud není moc kvalitní, je dobré vybrat zeminu do hloubky cca 40 cm, dolů navézt cca 10 cm kvalitního hnoje. Nejlepší samořejmě od koní, podobně však poslouží i od skotu či např. králíků. Na hnůj je dobré dát vrstvu shrabaného listí, případně slímy.
Co do skleníku v zimě
Špenát – kapusta, zelí, čínské zelí a většina kořenových plodin, jako pór, řepa, mrkev, tuřín, pastinák a ředkvičky si s klidem můžete na zimu do skleníku vysadit, výsledkem bude dřívější a chutná sklizeň. Cibule – existuje poměrně málo druhů sadbové cibule, které by rostly v zimě v nevyhřívaném skleníku.Do svého skleníku totiž můžete vyrazit už v polovině března (do vytápěného dokonce dříve) a začít ho připravovat na jaro. Na období, kdy se do všeho živého vlévá nová energie. Stejně jako zahrada, i skleník v zimě spal a je potřeba vrátit mu ztracenou kondici.Odpověď: Dobrý den, můžete použít syntetické nátěry např. FORMEX NA POZINK S2003 a INDUSTROL UNIVERZÁL S2013 nebo jednovrstvý HOSTAGRUND 3v1 PRIM S2177. Rezavá místa doporučuji před nátěrem barvami ošetřit přípravkem U2161 Hostagrund blokátor rzi.
Nikdy nesmíte jakékoli rostliny napadené plísní nechávat ani do kompostu, jinak byste si spory plísní mohli znovu do skleníku zavléct. Sezónně používaný skleník můžete vydezinfikovat třeba roztokem manganistanu draselného, sirných výparů, nebo speciálních prostředků pro dezinfekci půdy.
Co do skleníku v dubnu : V dubnu také zaséváme majoránku, mátu, šalvěj, kopr, levanduli, oregano, tymián, rozmarýn další voňavé bylinky (Jak si poradit s pěstováním bylinek venku nebo v truhlíku se dočtete tady). O slovo se hlásí i jahodníky. Na konci měsíce můžete do skleníku přestěhovat sazenice paprik, melounů a lilků.
Která zelenina se hodí do skleníku : Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku.
Co žere papriky ve skleníku
Mezi ty nejčastější nákazy, které papriky napadají, patří virus mozaiky okurky, bronzovitost rajčete či skvrnitost papriky a rajčete. Všechny tyto choroby způsobují skvrny na plodech, různý stupeň jejich zmenšování či deformace, u posledně jmenované choroby dokonce praskání plodů i listů a jejich následné opadávání.
Podle toho, co a jak intenzívně ve skleníku pěstujeme, je třeba po roce, dvou či více vyměnit kompletně veškerou zeminu. V mezi období je dobré dodávat půdě dost živin, třeba kompostem nebo koňskou mrvou. To se doporučuje dělat raději už na podzim, ale jde to i na jaře.Výsadba by měla proběhnout v září. Zalijte hrášek do hloubky a opakujte to 2x do týdne. Voda by měla být nalita na půdu a ne na samotnou rostlinu, zabráníte tak hnilobě a plísním.
Co okolo skleníku : Co pěstovat ve skleníku na jaře
Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky. V polovině jara vypěstujte rychle rostoucí rostliny, jako jsou cukety, tykve a dýně. Kupte si také připravené rostliny paprik a rajčat. Zasít do skleníku můžete i bazalku určenou pro pěstování v interiéru.