Mezi sousloví řadíme i pořekadla (kupuje zajíce v pytli), pranostiky, ustálená přirovnání (bručí jako medvěd), rčení (černé na bílém, nosit na rukou), přísloví (mluviti stříbro, mlčeti zlato) a výroky významných osobností (kostky jsou vrženy).Kolokace (od lat. collocare, spolu-umístit), též slovní spojení je spojení více slov, která spolu souvisejí gramaticky i sémanticky a vytvářejí víceslovné pojmenování. Tvoří tak podobně jako slovo lexikální jednotku.Sousloví v češtině
V češtině jsou sousloví tvořena nejčastěji ve větě jako podstatné jméno, rozvité přívlastkem shodným, tvořeným přídavným jménem; přívlastek stojí zpravidla před jménem (v antepozici) – vysoká pec, hroší kůže, v odborných výrazech za jménem (v postpozici) – hraboš polní, kyselina mravenčí.
Jaký je rozdíl mezi slovy Mnohoznačnými a Homonymy : Od homonym se liší slova mnohoznačná (polysémantická). Zatímco u homonym je formální shoda v podstatě náhodná, jednotlivé významy nemají vzájemnou souvislost, různé významy mnohovýznamových slov souvislost mají a vznikly posunem základního významu na základě podobnosti.
Co jsou slova jednoznačná a mnohoznačná
Slova jednoznačná a mnohoznačná
JEDNOZNAČNÁ – mají jeden věcný význam (Adam, Praha, zájmeno, obdélník,…). MNOHOZNAČNÁ – mají základní význam (oko – čidlo zraku) a navíc význam, který vznikl přenesením slova na věc, která s původní skutečností nějak souvisí (oko – na polévce, na punčoše, pytlácké,…).
Co je to spoj : Spoje – jejich základní funkcí je „umožnit spojení“ částí výrobků a to často v kombinaci s pohyblivostí. Spoje mohou být pohyblivé a nepohyblivé. Spoje mohou být: a) rozebíratelné; b) nerozebíratelné. K přenosu sil ve spoji může docházet – přes stykovou plochu.
Slovní spojení obsahují slova vyjmenovaná, příbuzná nebo nevyjmenovaná typu: lyžařské vybavení, listnaté stromy, … Náhodné zobrazování slov této obtížnosti podporuje jejich automatizaci při čtení a usnadňuje další průběh nácviku.
SOUSLOVÍ – ustálené spojení slov s jedním věcným významem (český jazyk, obecní úřad).
Jak poznat slovo složené
Složená slova (složeniny) mají více než jeden slovní základ, například pravděpodobný je podobný pravdě. Složeniny ze tří nebo čtyř slov jsou spíše výjimkou (červenomodrobílý, namoutěduši aj.). Složeniny můžeme třídit do různých skupin.2) Slova mnohoznačná
jsou slova, která mají více věcných významů, jeden význam je vždy základní, další jsou přenesené (odvozené od základního významu).Slova jednoznačná a mnohoznačná
JEDNOZNAČNÁ – mají jeden věcný význam (Adam, Praha, zájmeno, obdélník,…). MNOHOZNAČNÁ – mají základní význam (oko – čidlo zraku) a navíc význam, který vznikl přenesením slova na věc, která s původní skutečností nějak souvisí (oko – na polévce, na punčoše, pytlácké,…).
Jako spoj lze nazývat i pravidelnou jízdu, let nebo plavbu jiného dopravního prostředku. V letecké dopravě se obvykle spoje označují slovem „let“ (číslo letu). V lodní dopravě včetně přívozů, na lanových drahách atd. jsou spoje označovány podle zvyklostí dopravce, dopravního systému nebo vydavatele jízdního řádu.
Jak dělíme spoje : Konstrukční spoje rozdělujeme podle použitých spojovacích prostředků na: spoje nelepené – jsou rozebíratelné (hřebíky, sponky, šrouby, vruty, spojovací kování) spoje lepené – vytvořené buď pouhým lepidlem, nebo pomocí dalších vložených prvků (kolíky, pera, lamely, apod.).
Jak zjistit Zakladove slovo : Základové slovo – slovo, z něhož bylo nové slovo přímo utvořeno. Slovo, které se stalo motivem, zdrojem nového pojmenování. Slovotvorný základ – část společná slovu základovému a slovu nově utvořenému. Společný pouze pro dvě slova – základové a nově utvořené!
Co je to za slovní druh Až
Spojka podřadicí (hypotaktická)
Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.
V češtině se obecně za nejdelší slovo považuje "nejneobhospodařovávatelnějšími". Ústav pro jazyk český ovšem upozorňuje, že mohou vzniknout i delší složeniny, jako například "nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími". To jsou však jazykové konstrukty, které se nepoužívají.Sloveso šalovat slovníky označují za slangové, v jazyce zedníků, ale i nás kutilů, znamená obkládat prkny, bednit.
Co to je slovo složené : Složenina (kompozitum) je v lingvistice lexém (slovo), který se skládá z nejméně dvou jiných lexémů (slov). Skládání (kompozice) je jeden ze způsobů tvoření slov – slovotvorby, a to vedle odvozování (derivace), zkracování (abreviace), slučování (univerbizace) a vytváření sousloví (multiverbizace).