Spojka podřadicí (hypotaktická)
Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.Dobře si to zapamatujete tak, že byste například nikdy nenapsali jest-li. To samé pravidlo platí i pro spojky neboli a čili. Vše píšeme opět bez spojovníku.Nejčastěji ale dělíme zájmena na: osobní (on, já, ty) přivlastňovací (náš, jejich, vaše) ukazovací (ten, ta, to)
Co je to za slovní druh by : Aorist je archaický slovesný tvar, v češtině používaný do 15. století, který ale postupně vymizel. Dodnes se používá už jen aorist slovesa být (bych, bys, by, bychom, byste, by).
Co znamená je Li
Jedná se o spojku podřadicí, věty proto oddělujeme čárkou. Pokud je spojka -li pouze součástí složené spojky, spojovník nikdy nepíšeme: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli: Cvik je velmi prospěšný, pakliže je prováděn správně. Na dovolené chce raději poznávat historii nežli zboží v regálech.
Co je jaký slovní druh : vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.
Správná odpověď na tuto otázku je pouze jedna: „zdali“. Přesto můžeme na tvar se spojovníkem „zda-li“ narazit až nečekaně často, zejména v úřední či obchodní korespondenci.
Zájmena OSOBNÍ
– Nezapomeňte, že zájmena můžeme skloňovat, takže osobní zájmena jsou i tvary mě, mne, tobě, ho, mu, atd.
Co je nikdy za slovní druh
Zájmenná příslovce:
tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.3) Spojky (Konjunkce)
– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).
Ta se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty (víš-li, říkám-li, mohl-li). Pokud je -li pouze součástí složené spojky, spojovník nepíšeme (zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli)."
Co je to Leník : Leník neboli vazal dostával od svého feudálního pána léno – půdu, hrad, vesnici nebo také úřad. Léno bylo původně nepřenosné, udělovalo se za konkrétní zásluhy a až časem si šlechta vymohla jeho dědičnost.
Co je slovní druh tam : zájmenných příslovcí (kam, tam, odtamtud, tudy, tamtudy atd.). podobným způsobem – plnovýznamovým pojmenováním (včera, letos, dlouho, stále atd.) nebo pomocí zájmenných příslovcí (kdy, odkdy, dokdy, teď, dosud atd.). Příslovce způsobu odpovídají na otázky jak, jak mnoho, kolik, vzhledem k čemu atd.
Jak se píše ne li
Výraz ne‑li, nesoucí význam ‚pokud ne', slouží zpravidla k vytčení jedné složky zmnoženého větného členu. Pokud stojí výraz ne‑li před první složkou, čárka se před ním nepíše: Vzbuzovala v nich ne‑li strach, pak aspoň neklid. Návrat k běžnému životu byl pro něj ne‑li nemožný, tak určitě mimořádně obtížný.
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.Zájmena záporná vyjadřují, že daná osoba, věc, zvíře nebo děj neexistuje (např. NIKDO nepřišel. NIC neviděl.). Příklady: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný.
Co je asi za slovní druh : Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).