Fyzicko-geografickou sféru (též fyzickogeografické prostředí nebo přírodní prostředí) představuje příroda jako taková, všechny sféry – litosféra, atmosféra, biosféra, hydrosféra, kryosféra a pedosféra, zatímco humánně-geografickou sféru představuje člověk s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně).litosféra, pedosféra, hydrosféra, biosféra, atmosféra.Část krajinné sféry,která obsahuje části jednotlivých geosfér se právě nazývá krajina,která je vždy trojrozměrným prostorem. Krajina je tvořena krajinnými složkami,které jsou tvořeny krajinými prvky. Krajinné prvky mohou být přírodní(lesy,řeky..) nebo antropogenní(komunikace,stavby,pole,rybníky..).
Která hlavní dílčí sfera je základem pro studium krajiny : Objektem studia nauky o krajině je krajinná sféra Země, resp. její teritoriálně omezené segmenty – krajiny.
Jak se člení krajinná sféra
Krajinnou sféru dělíme na fyzickogeografickou sféru a socioekonomickou sféru. Fyzickogeografická sféra představuje přírodní prostředí povrchu planety. Dokud nebyl na Zemi člověk, představovala celou krajinnou sféru. Celá tato učebnice se bude věnovat právě fyzickogeografické sféře.
Co je to přírodní krajina : Přírodní krajina je původní krajina, v odlehlých a nepřístupných oblastech, které se vyvíjí bez zásahu člověka. Na jejím vzniku se podílí přírodní krajinotvorné procesy bez lidského vlivu. Vzhled přírodních krajin je výsledkem působení vnitřních a vnějších přírodních činitelů.
Povrch celé planety měří 510 mil. km čtverečních, povrch souše 149 a vodní povrch 361 mil. km čtverečních. Obvod Země činí 40 075 km a poloměr Země je 6378 km.
Podle přítomnosti či nepřítomnosti lidského vlivu rozlišujeme dva základní typy krajin:
- Přirozená krajina.
- Kulturní krajina.
- Přírodní krajina.
- Obhospodařovaná krajina.
- Obdělávaná krajina.
- Příměstská krajina.
- Městská krajina.
- Degradovaná (devastovaná) krajina.
Jak rozdělujeme krajinu
Podle nadmořské výšky dělíme krajinu na nížinu (do 200 m n. m.) a vysočinu (nad 200 m n. m.) Nížiny jsou na mapě vyznačeny zelenou barvou, vysočiny různými odstíny žluté a hnědé. TYPY KRAJINY PODLE VÝŠKOVÝCH ROZDÍLŮ hornatiny (od 900 m n. m.) vrchoviny (600-900 m n. m.) pahorkatiny (200-600 m n. m.)Krajinná struktura: uspořádání prvků a složek v krajině a vazeb mezi nimi, které vytvářejí z krajiny komplex (celek). Vzájemné působení abiotických, biotických a socioekonomických prvků a složek.Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Přírodní krajina je původní krajina, v odlehlých a nepřístupných oblastech, které se vyvíjí bez zásahu člověka. Na jejím vzniku se podílí přírodní krajinotvorné procesy bez lidského vlivu. Vzhled přírodních krajin je výsledkem působení vnitřních a vnějších přírodních činitelů.
Co je to příměstská krajina : Příměstská krajina – v současnosti výrazně expandující typ hustě osídlené krajiny. Jemně zrnitá, tvořená velmi různorodou mozaikou ploch zastavěných, obdělávaných a zbytků původních. Druhově bohatá, avšak díky vysokému podílu introdukovaných a invazních druh rostlin i živočichů.
Jak se slaví den Země v Česku : Na jaře slaví svátek planeta Země, a to Dnem Země, který letos vychází na pondělí 22. dubna. Každý rok se koná řada zábavných i vzdělávacích programů, které upozorňují na ekologické hrozby, učí třídit a recyklovat odpad a chovat se zodpovědně k přírodě.
Kde začíná vesmír
Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).
Podle přítomnosti či nepřítomnosti lidského vlivu rozlišujeme dva základní typy krajin:
- Přirozená krajina.
- Kulturní krajina.
- Přírodní krajina.
- Obhospodařovaná krajina.
- Obdělávaná krajina.
- Příměstská krajina.
- Městská krajina.
- Degradovaná (devastovaná) krajina.
„popisovat, psát“), dříve zeměpis, je věda (či soubor vědních disciplín) zabývající se krajinnou sférou, vztahy (zejména příčinnými) mezi systémem přirozeného prostředí a systémem lidské společnosti (socio-ekonomickou sférou) v prostoru a čase, i mezi jejich složkami.
Co je to rovina v zeměpise : Rovina je z geomorfologického pohledu část zemského povrchu, který je rovný nebo mírně zvlněný a má malou výškovou členitost, do 30 metrů. Rovina nemá souvislost s nadmořskou výškou. Obvykle se ale nachází v nižších polohách, v nižší nadmořské výšce.