Vazebná energie
představuje energii, která se uvolní při vzniku jádra z volných nukleonů. Je to také energie, kterou je nutno jádru dodat, aby došlo k jeho rozdělení na jednotlivé nukleony. Tato energie tedy určuje velikost vazby nukleonů v jádře.Hmotnostní úbytek odpovídá energii Ej, která se při vytvoření jádra uvolnila nebo naopak energii, kterou musíme jádru dodat, aby se rozdělilo na jednotlivé stavební částice (protony a neutrony). Energie Ej se nazývá vazebná (vazební) energie jádra. Čím je Ej větší, tím pevněji jsou nukleony v jádře vázány.Vazebná energie jádra vztažená na jeden nukleon ε = Ev / A se dá chápat jako energie potřebná k uvolnění nukleonu z jádra.
Jak pusobi jaderne sily : jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.
Co je to štěpení jádra
Štěpení jádra je jaderná přeměna jader, s nukleonovým číslem větším než 4, na více dceřiných jader, již jiných atomů. štěpná jaderná reakce – vyvolaná vniknutím cizí částice (většinou neutronu), tedy vnějším vlivem.
Co je těžší jádro nebo obal : Z toho Rutherford usoudil, že v atomu musíme rozlišovat mezi dvěma částmi. Téměř celá hmota atomu je soustředěna ve velmi malé oblasti s kladným nábojem (jádro), oblast kolem jádra má záporný náboj a zanedbatelnou hmotnost (elektronový obal).
Hmotnostní úbytek jádra ∆m je rozdíl mezi klidovou hmotností jádra a celkovou klidovou hmotností volných nukleonů, z nichž se jádro skládá: ∆m = M – (Z mp + N mn). Hmotnostní úbytek odpovídající vazebné energii jádra je měřitelný, protože její hodnoty jsou velké (řádově MeV).
Disociační energie vazby
Je to energie, kterou je nutno dodat na rozštěpení jedné chemické vazby. Tzv. molární disociační energie vazby je nutná na rozštěpení 1 m o l vazeb.
V čem se počítá energie
Jako symbol energie se používá písmeno E. Hlavní jednotka energie, práce i tepla v soustavě SI je joule, značka jednotky: J. Jedná se o odvozenou jednotku, vztah k základním jednotkám lze vyjádřit rovností 1 J = 1 kg·m2·s−2.slabá jaderná síla (W) – jedná o interakci, která způsobuje β rozpad. Podléhají jí částice, které nejsou nabité (např. neutrina).Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Jaderná reakce je jaderná přeměna vyvolaná vzájemnou srážkou s jinými jádry nebo částicemi. Každá jaderná reakce splňuje určité podmínky, a to zákony zachování energie, hybnosti a hmotnosti, zákon zachování náboje, zákon zachování počtu nukleonů a další zákony.
Jak probíhá štěpná reakce : Ke štěpné jaderné reakci dochází u těžkých atomových jader (např. U) při jejich ostřelování neutrony. Neutron pronikne do jádra uranu, je absorbován, a tím se předá tomuto jádru tolik energie, že se rozkmitá a rozdělí se většinou na dva odštěpky, které se od sebe velkou rychlostí vzdalují.
Co je menší než atom : Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.
Co je v obalu atomu
je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.
Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra. Původně se jednalo o součást atomové fyziky.Neutron. Neutron je elektricky neutrální částice rozměrově přibližně stejná s protonem. Počet neutronů v jádře udává neutronové číslo – N' a počet nukleonů v jádře (tzn. protonů + neutronů) udává nukleonové číslo – A.
Co je to disociační energie vazby : Disociační energie vazby – energie, kterou je nutno dodat, aby se opět vazba rozštěpila. Na základě zákona o zachování energie je číselně rovna energii, která se uvolnila při vzniku vazby, ovšem má opačné znaménko. Délka vazby – mezijaderná vzdálenost (vzdálenost mezi středy atomů spojených vazbou).