V případě běžně používaných rozměrů dřevěných latí by neměla vzdálenost mezi krokvemi přesáhnout 900 mm. V případě použití ocelových profilů Lindab může být vzdálenost krokví až 1200 mm. U střech, které mají délku krokví delší než 6000 mm, je třeba pro- vést napojení dvou tabulí nad sebou.Laťování pod taškovou krytinu se volí dle typu krytiny. Pro krytinu TOPLINE, IDEAL 40 a MEGA 40 je rozteč latí 400 mm, pro krytinu IDEAL 35, MEGA 35 je rozteč latí 350 mm. Je třeba počítat s přesahem taškové tabule do okapu a dle toho rozměřit umístění druhé latě.Laťování lze provádět za pomoci pomůcky, které se říká „laťouch“, „léra“ atd., dle regionu. Jednoduše jde o lať, ve které jsou zářezy přesně pro požadovaný rozměr laťování. Také můžeme použít kovový nastavovací laťoměr nebo ho provádět s použitím šňůrovačky a každou řadu jednotlivě tzv. „nabrnknout“.
Jak dlouhé hřebíky do střešních latí : Poslední lať pod hřebenem upevníme co nejblíže k hřebenové lati. Pro připevnění latí používejte pozinkované hřebíky dostatečně dlouhé (90 – 100 mm) tak, aby latě byly uchyceny do krokve.
Jak daleko od sebe kontralatě
Kontralatě, které určují tloušťku vzduchové mezery se používají s průřezy 30 x 50 mm až 40 x 60 mm. Rozteče kontralatí jsou určeny vzdáleností jednotlivých krokví, do kterých jsou kontralatě upevňovány. Osová vzdálenost krokví by nikdy neměla činit více než 120 cm.
Jak daleko od sebe krokve : Krokve kopírují střešní rovinu a jsou od sebe vzdáleny 900 – 1100 mm. Nesmí zatěžovat římsu, proto je mezi těmito dvěma prvky mezera 20 mm. Maximální délka krokve od středové vaznice směrem ke hřebeni bez vrcholové vaznice je 2,5 m.
Minimální rozměr větrané mezery je u izolované střechy v případě použití latí a kontralatí 6 cm. Teoreticky tedy stačí dvě latě 30×50 mm. Ideální je však kombinace střešních latí 2x40x60 mm. V případě, že pokládáte například plechovou krytinu a celoplošné bednění, tak nad průřezem 30×50 mm ani neuvažujte!
Správná poloha střešních latí by měla záviset na horní části sklonu střechy. Je důležité, aby první lať byla vzdálena přibližně 4 cm od vrcholu střechy. Následně se další střešní latě přibíjejí na kontralatě a měly by být přesně vyrovnány.
Jak daleko od sebe se davaji Vazniky
Proč právě vazníky
Kromě střešních konstrukcí se vazníky využívají například i jako bednění betonových (resp. železobatonových) konstrukcí. Vazníkové krovy jsou tvořené soustavou vazníků, které jsou od sebe uložené ve vzdálenosti 0,9 až 1,2 metru (záleží na statickém výpočtu a projektu).Vzdálenost mezi nimi by měla být 2,5 až 3 metry.Krokve kopírují střešní rovinu a jsou od sebe vzdáleny 900 – 1100 mm. Nesmí zatěžovat římsu, proto je mezi těmito dvěma prvky mezera 20 mm. Maximální délka krokve od středové vaznice směrem ke hřebeni bez vrcholové vaznice je 2,5 m.
Na spojení pásku s vaznicí používáme zvláštní čep, tzv. vháněný. Je zaoblen v poloměru, který se rovná délce pásku, a lze jej osazovat i do hotové konstrukce. Proti vypadnutí se zajišťuje kolíkem (obr.
Jak daleko od sebe trámy na pergolu : Celou nosnou konstrukci spojte nahoře vodorovnými trámy pomocí kovových úhelníků a přibližně 40–60 cm nad zemí ji zpevněte dřevěnými hranoly o šířce 6–8 cm. Na střechu se nejlépe hodí fošny s obdélníkovým průřezem, které by od sebe měly být cca 20–30 cm daleko.
Jaký má být přesah střechy : Základním pravidlem je, že střecha musí přesahovat do třetiny průměru okapu. Výškový rozdíl mezi prodloužením střechy a návalkou (okrasným ukončením) okapu pak musí být nula až dva centimetry. To změříme pomocí přiložení latě, která bude představovat prodloužení střechy.
Jak spojit 2 trámy
Čepování –jedná se o nejčastější spojení dvou trámů, jeden trám je zakončen čepem a druhý je opatřen dlabem. Čepování může být pravoúhlé nebo šikmé. Používá se pro spojení sloupku s vazným trámem a vaznicí, vzpěry se sloupkem a vazným trámem, pásku s vaznicí a sloupkem … .
Čepy a dlaby se naříznou čepovací pilkou a to u čepu z vnější strany a u dlabu z vnitřní strany rysky. Čep musí do dlabu přesně lícovat a po podélném zaříznutí se čep upraví příčným zaříznutím. Vydlabání dlabu se provádí dlátem odpovídající šířky.183/2006 Sb. Ten stanovuje, že samostatně stojící pergolu si můžete postavit bez povolení nebo ohlášení pokud: Zastavěná plocha nepřesáhne 25 m2 a výška pergoly bude maximálně 5 m.
Co dát na plochou střechu : Pravdou je, že nejčastěji se u plochých střech setkáme s asfaltovou krytinou krytou štěrkem, ale výběr je daleko širší. Ve hře je například PVC folie nebo kombinace PVC a bitumenové krytiny. Polyolefinovo-kopolymerovo-bitumenové pásy (POCB). Pro ploché střechy lze v řadě případů využít i plechové střešní krytiny.