Spartakovo povstání (známé též jako třetí povstání otroků) bylo největší povstání otroků ve starověku, které ohrozilo samotnou existenci mocné Římské republiky. Od předchozích dvou velkých vzpour (první a druhé povstání otroků na Sicílii) se odlišovalo zejména tím, že jeho jádro netvořili otroci, ale gladiátoři.Senát na vzpouru zareagoval vysláním vojenské jednotky pod vedením Claudia Glabera o síle přibližně 3 000 mužů. Římanům se povedlo obklíčit vzbouřence na sopce Vesuv, ale Spartakus se svými muži Římany oklamal, když nečekaně napadl jejich vojsko a porazil je.Crassus se zapsal do dějin zejména úspěšným tažením proti vzbouřenému Spartakovi. Povstání otroků mezi lety 73 a 71 př. n.l. dalo Římanům zabrat, protože ho zpočátku podcenili a přerostlo jim takříkajíc přes hlavu. Byl to právě Crassus, kdo uštědřil Spartakovu vojsku zásadní porážku a nechal ukřižovat na 6000 zajatců.
Kde žil Spartakus : Spartakus se narodil kolem roku 109 př. n. l. v Thrákii, v dnešním jihozápadním Bulharsku. Podle římského historika Flora byl Spartakus námezdný voják, Římany zařazený do pomocných vojenských sborů. Nakonec se stal řadovým vojákem římských legií, ale z neznámých důvodů z armády dezertoval a živil se jako bandita.
Kde a kdy začalo největší povstání otroků
Kolem roku 180 př. n. l. propuklo povstání v Alálii. První velké povstání otroků propuklo roku 136 př. n. l. na Sicílii.
Kde bojovali gladiátoři : Gladiola i gladiátor se odvozují od krátkého antického meče zvaného gladius. Právě s tím bojovníci v arénách bojovali.
To tvořili bezzemci, kteří neměli právo sloužit ve vojsku, byla to nezakotvená skupina lidí. S řešením problémů přišli bratři Gracchové, členové změnám nakloněné části nobility, se svými reformami. Roku 133 byl tribunem lidu zvolen Tiberius Gracchus.
Otroctví je označení pro stav nesvobody, při kterém jsou lidé (otroci) po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody a je využíváno jejich práce; takový společenský řád se pak nazývá otrokářství.
Co jedli gladiátoři
Typické jídlo gladiátorů se sestávalo z pšenice, ječmene a fazolí Podle výzkumníků byli gladiátory zejména váleční zajatci, otroci a odsouzenci. Byli mezi nimi ale i dobrovolníci, kteří se nabídli k tréninku a bojům. Při každém boji měli šanci 1:9, že budou zabiti.Koloseum bylo dokončeno kolem roku 238 našeho letopočtu. Aréna měla kapacitu 35 tisíc diváků. Co se týče kapacity kolosea, většina historiků se shodne, že v době svojí největší slávy dokázalo pojmout neuvěřitelných 35 tisíc diváků (Koloseum v Římě rovných 50 tisíc).Hlavní taktickou formací té doby byla legie. Legie čítala 4200 až 5000 mužů. Byla rozdělena do centurií po 80–100 mužích a dvě centurie tvořily jeden manipul.
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
Kdy bylo zrušeno otroctví v Čechách : Patent o zrušení nevolnictví byl výnos římského císaře a českého krále Josefa II. z 1. listopadu 1781, který pro české země zrušil nevolnictví, či jak je psáno v patentu „tělesné poddanství neboli člověčenství", a nahradil je „mírným poddanstvím podle příkladu zemí rakouských".
Jak žili otroci v Římě : století př. n. l. vlastnil otroka snad každý včetně chudších domácností. Byli využíváni na práce na farmách, v dolech nebo mlýnech, ale vzdělanější z nich, pokud měli štěstí, mohli pracovat jako účetní, učitelé, ba i lékaři. Řím se otroky, kteří prý tvořili až polovinu jeho obyvatelstva, jen hemžil.
Co se kdysi jedlo
Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky.
Ze zeleniny se na stolech Římanů nejčastěji objevovaly různé druhy salátů, brukvovitá zelenina, cibule, česnek, okurky, dýně a melouny i chřest. Zelenina se dochucovala octem, solí, pepřem olejem a bylinami. S oblibou pojídali Římané i houby a různá jedlá semena – pinie, ořechy, mandle a jedlé kaštany.Někteří historici se domnívají, že zde zahynulo na 700 tisíc lidí, existují ale i odhady 1,4 milionu mrtvých.
Kolik lidí se vešlo do amfiteátru : 7. Kapacita byla až 70 tisíc diváků Koloseum poskytovalo místo až pro 70 000 lidí. Čtyři řady lavic pojaly až 60 000 diváků sedících podle společenského postavení, dalších 10 000 osob tvořící obecenstvo mohlo stát v nejvyšším patře.