262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce") je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.Zákoník práce v ust. § 271m stanovuje povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Praxe je spíš taková, že se pracovní úraz odškodňuje až po ukončení pracovní neschopnosti, tj. v době, kdy je známa výše nemocenských dávek.Nemocenskou vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení.
Na co má pracovník nárok když se mu stane pracovní úraz : Náhrada za ztrátu na výdělku (po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení). Zákoník práce přiznává poškozenému zaměstnanci i nárok na náhradu za ztrátu na výdělku. V době pracovního úrazu je zaměstnanec finančně odkázán na dávky nemocenského pojištění, které tvoří jen část jeho původního příjmu.
Co se považuje za pracovní nebo služební úraz
Pracovním úrazem se podle zákoníku práce rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).
Jak funguje pracovní úraz : Pracovní úraz je zásah do zdraví (nebo i smrt) zaměstnance krátkodobým, náhlým působením vnějších vlivů, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, vzniklá nezávisle na vůli zaměstnance (nechce si sám přivodit). Zjednodušeně jde o dopad do zdraví zaměstnance v souvislosti s výkonem práce pro …
Jako pracovní úraz chápeme poškození zdraví zaměstnance, případně jeho smrt, k níž došlo v důsledku pracovních úkolů případně v souvislosti s nimi.
Pracovním úrazem se podle zákoníku práce rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).
Jak se počítá bolestné při pracovním úrazu
Hodnota jednoho bodu je rovna 1 % průměrné mzdy, kterou uvádí Český statistický úřad za rok předcházející roku. Pro rok 2024 bude hodnota jednoho bodu bolestného záviset na průměrné mzdě za první až třetí čtvrtletí roku 2023. Prozatím je nyní hodnota jednoho bodu stanovena na výši 424,27 Kč.Bolestné při pracovním úrazu
Každé zranění je hodnoceno určitým počtem bodů dle jeho závažnosti. V roce 2023 je hodnota jednoho bodu 393,06 Kč. Pokud poškozený utrpěl více zranění zároveň, body za zranění se sčítají. Další bodové ohodnocení lze získat za operační zákroky.Povinnosti zaměstnavatele upravuje § 105 zákoníku práce. Zákon určuje, že je to právě zaměstnavatel, kdo stanoví, zda se jedná o pracovní úraz. Z toho v praxi občas vyplývají spory – pokud zaměstnavatel odmítá, že jde o pracovní úraz, může se poškozený pracovník obrátit na soud.
Bolestné se vypočítá podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., kdy každé položce zranění jsou stanoveny body. 1 bod má hodnotu 424,27 Kč v roce 2024. Příklad: Zlomenina kostrče je hodnocena 50 body, takže základní odškodnění bolestného činí 21.214,- Kč.
Kolik je za 1 bod bolestného : Hodnota jednoho bodu bolestného pro rok 2024 je 424,27 Kč
Díky novelizujícímu nařízení č. 451/2022 je tedy nově 1 bod vypočítán jako 1 % průměrné mzdy za první tři kvartály předcházejícího roku, tato hodnota činí pro rok 2023 činí 42 427 Kč, jedno procento (a jeden bod hodnocení úrazu) je tedy 424,27 Kč.
Jaká je výše bolestného : Dle sdělení Českého statistického úřadu dosáhla v 1. až 3. čtvrtletí 2023 průměrná mzda 42.427,- Kč. Hodnota 1 bodu bolestného při pracovním nebo školním úrazu v roce 2024 činí 424,27 Kč.
Jak se boduje pracovní úraz
451/2022. Hodnota 1 bodu při pracovním úrazu činí 1 % průměrné mzdy ( nařízení vlády č. 451/2022, §3 ) za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.Dle sdělení Českého statistického úřadu dosáhla v 1. až 3. čtvrtletí 2023 průměrná mzda 42.427,- Kč. Hodnota 1 bodu bolestného při pracovním nebo školním úrazu v roce 2024 činí 424,27 Kč.
Na co by se zaměstnavatel neměl ptát : Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.