Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, náleží omezená zákonodárná funkce Senátu, který může přijímat zákonná opatření Senátu ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.
Co je to horní komora : Horní komora je označení pro jednu ze sněmoven dvoukomorového parlamentu. Často se jedná o komoru s nižšími pravomocemi než má dolní komora, není to však pravidlem.
Na jakou dobu je volen senátor
Kandidát je zvolen již v prvním kole, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu nezíská, postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola volby. V druhém kole je pak zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Volební období senátora trvá 6 let.
Kolik je poslancu a senatoru : Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem. Senát byl poprvé naplněn až volbami na podzim roku 1996. Čítá 81 senátorů volených na šest let většinovým systémem, každé dva roky se obmění třetina senátorů.
Pokud Senát návrh zákona schválí nebo vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo marně uplyne 30-ti denní lhůta k projednání, je zákon postoupen prezidentovi k podpisu. Jestliže Senát návrh zákona zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, vrací se návrh zákona k projednání do Sněmovny.
Senát jako celek má zákonodárnou iniciativu, a může tedy navrhovat zákony. V případě, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Taková zákonná opatření může horní komoře navrhnout jedině vláda.
Jaké pravomocí má parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému s 5% klauzulí. Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu 1993 transformací z dosavadní České národní rady.(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno. (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté.
Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21 let. Svůj mandát získává zvolením.
Kolik musí být přítomných poslanců : K přijetí je potřeba hlasů nadpoloviční většiny poslanců, tedy 101 hlasů. Nezíská-li návrh dostatečný počet hlasů, není návrh zákona přijat. Návrhy ústavních zákonů či novely Ústavy ČR musejí být schváleny oběma komorami, a to hlasy tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Za jakých okolností může prezident rozpustit sněmovnu : Rozpustit ji může svým rozhodnutím prezident, a to jen z těchto Ústavou stanovených důvodů: nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl vybrán i jmenován prezidentem)
Co když prezident nepodepíše zákon
Podle ústavy má prezident právo vrátit přijatý zákon, o něm pak znovu rozhoduje sněmovna a může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.
Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem. Senát byl poprvé naplněn až volbami na podzim roku 1996. Čítá 81 senátorů volených na šest let většinovým systémem, každé dva roky se obmění třetina senátorů.Legislativní pravomoc, tedy – v právním smyslu – schopnost či možnost vytvářet právní normy je nezbytnou podmínkou řádné tvorby práva. Souvisí s legislativní působností, tedy omezením legislativní pravomoci.
Co je to právo interpelace : Interpelace je tradiční institut doplňující základní nástroje odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně. Z tohoto důvodu náleží právo interpelace pouze poslancům, nikoli členům Senátu. Probíhají vždy ve čtvrtek, pokud se tento den koná schůze Sněmovny.