Jmenujme základní meteorologické prvky, které měří či pozoruje každá profesionální meteorologická stanice: Teplota vzduchu. Vlhkost vzduchu. Tlak vzduchu.Závisí na klimatogeografických činitelích. Teplota vzduchu se měří ve stínu, v meteorologické budce, 2 m nad zemským povrchem rtuťovým teploměrem. Měření se provádí v 7,14 a 21 hodin. Přízemní teplota se měří 0,05 m nad zemským povrchem.Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách.
Co jsou to meteorologické jevy : v meteorologické službě označení pro všechny jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí s výjimkou oblaků. Patří k nim především meteory, jako jsou např. mlha, déšť, bouřka, sněhová pokrývka, zákal a duha, a dále jiné jevy, např.
Co to je počasí
Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase. Podnebí (klima) je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu a lidskými zásahy.
Co je to teplotní inverze : Teplotní inverze – je stav ovzduší, kdy se teplota vzduchu směrem vzhůru nezmenšuje, ale zvětšuje. U povrchu země je chladnější vzduch (např. od sněhu) než ve vyšší vrstvě.
Základním přístrojem pro měření srážek je srážkoměr jehož záchytná plocha je 500 cm2. Platí, že 1 mm srážek = 1 l vody na 1 m2. Pro registraci úhrnu a časového průběhu padajících kapalných srážek během letního období slouží registrační přístroje zvané ombrografy.
Teplota vzduchu se měří teploměrem (termometrem), standardně je měřena v meteorologické budce (ve stínu) 2 metry nad zemským povrchem.
Co dělají meteorologové
Provádění základních meteorologických pozorování, například teploty, srážek, tlaku vzduchu, vlhkosti odečítáním teploměrů a dalších přístrojů, měření srážek odměrným válcem, vedení deníku pozorovatele. Samostatné provádění meteorologických a klimatologických prací, pozorování počasí.Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima.bílá plastová nebo dřevěná skříňka sloužící jako ochrana jednoho nebo několika v ní umístěných meteorologických přístrojů před rušivými účinky záření a srážek, která umožňuje dostatečnou přirozenou ventilaci čidel přístrojů.
– Atmosférický jev je poměrně široký pojem, synoptická meteorologie jej definuje: „atmosférický jev neboli meteor je v obecném smyslu název pro jev pozorovaný v atmosféře nebo na zemském povrchu s výjimkou oblaků. “ – Sledují se na meteorologických stanicích spolu s meteorologickými prvky.
Jak vzniká počasí : Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Ohromné masy vzduchu a vody vlivem zemské rotace mají na severní polokouli tendenci pohybovat se ve směru hodinových ručiček. Na jižní polokouli se masy vzduchu a vody pohybují opačným směrem. Počasí je jedním jedinečným stavem atmosféry.
Co je to inverze priklad : Plná inverze je jedním ze dvou typů inverze v angličtině. Spočívá v převrácení slovosledu podmětu a plného slovesa (said John, comes the bus, ran the children…) Oproti tomu částečná inverze se převrácení slovosledu podmětu a pomocného slovesa (is John sitting, do they know, will you come…)
Kdy dochází k inverzi
Za ideálních podmínek je pokles teploty zhruba o 0,65 °C na 100 metrů výškových. Když ale v nějaké části atmosféry (nebo také jinak řečeno vrstvě/hladině atmosféry) teplota s nadmořskou výškou stoupá, jedná se o obrácený jev, tedy o inverzi teploty vzduchu.
Rozdělení intenzit srážek
| intenzita | déšť [mm/h] | mrholení [mm/h] |
|---|---|---|
| slabá | 0,1 – 2,5 | <0,1 |
| mírná | 2,6 – 8 | 0,1 – 0,2 |
| silná | 8 – 40 | 0,2 – 0,3 |
| velmi silná | >40 | Nepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť |
Podle skupenství dělíme srážky na kapalné a tuhé, podle původu na padající (vertikální) nebo usazené (horizontální). K padajícím patří déšť, mrholení, sníh, sněhové krupky, krupky, kroupy a ledové jehličky. Mezi usazené se počítá rosa, jíní, jinovatka, námraza a ledovka.
Co charakterizuje počasí : Počasí se charakterizuje souborem okamžitých nebo krátkodobě průměrovaných hodnot, zvláště teploty vzduchu, oblačnosti nebo slunečního svitu, směru a rychlosti větru a atm. srážek. Počasí je v podstatě vázáno na troposféru, nad níž se již většinou nevytvářejí oblaky, hydrometeory, bouřky apod.