CRP testy, kterým se přezdívá také „rychlotesty“ dokáží během několika minut zjistit, jestli se ve vašem těle ukrývá virová nebo bakteriální infekce. Zatímco dříve museli lékaři posílat vzorek krve do klinické laboratoře, dnes si toto vyšetření uděláte i doma.Jak se hodnotí CRP test
- hodnota CRP do 5 mg/l je považována za normální stav.
- hodnota CRP 6-30mg/l znamená virové onemocnění a doporučuje se test za 1-2 dny opakovat.
- hodnota CRP nad 30mg/l již značí velmi pravděpodobně bakteriální infekci.
- hodnoty okolo 300 mg/l a více znamenají již velmi závažný bakteriální zánět v těle.
Studie dospěly k závěru, že CBD je obzvláště účinný proti bakteriím odolným vůči léčbě. Zároveň CBD může podporovat růst zdravých bakterií (probiotik), zlepšovat zdraví vašeho zažívacího traktu, a tak může pomoci při problémech, jako je například syndrom dráždivého tračníku.
Jak se pozna bakterie v těle : CRP test slouží k určení toho, zda jde je původcem infekce bakterie či vir. Udává hodnotu C-reaktivního proteinu v krvi. Pokud jeho hladina stoupá, značí to, že v našem těle probíhá infekce.
Kdy potřebuji antibiotika
Antibiotika jsou léky, které zásadně změnily léčbu infekčních nemocí. Mezi jejich běžné příčiny patří bakterie nebo viry. Zjednodušeně řečeno antibiotika mají smysl v případě infekce bakteriálního původu, což rozhodně není chřipka nebo běžná nemoc z nachlazení, kterou si zkrátka musíme jen „vyležet“ bez antibiotik.
Kdy jsou potřeba antibiotika : Léčba antibiotiky připadá v úvahu až tehdy, když si tělo dlouho s virovým zánětem nedokáže poradit a k zánětu se připojí i bakteriální infekce. Člověk to pozná tak, že se jeho stav stále nelepší, naopak se spíše horší a vodnatou či hlenovitou sekreci z dutin nahradí hnisavá.
K farmakoterapii bakteriálních infekcí se používají antibiotika.
Bakterie se do těla mohou dostat přes poškozenou kůži (rány, škrábance nebo neodborně provedené chirurgické zákroky), ale i ústy a nosem. Některé bakterie se množí tak rychle, že utlačují tkáně hostitele a narušují jejich normální funkci. Některé mohou zabíjet buňky a tkáně hned po svém pomnožení.
Jak poznam že potrebuji antibiotika
V Česku se ale začaly prodávat CRP testy, které mohou být prvním vodítkem, zda antibiotika pacient opravu potřebuje. Jednoduché vyšetření z kapky krve ukáže, jestli je infekce způsobená bakteriemi, nebo viry.Vyšetření CRP je řešením – nemocnému se vezme malý vzorek krve a přímo v ordinaci dá do hodnotícího přístroje, výsledek je hotový za několik minut. Je-li CRP vyšší než 100 mg/l, je vysoká pravděpodobnost bakteriální infekce a je to důvodem k nasazení antibiotik.Pokud je hladina proteinu v krvi nízká, jde o virové onemocnění, a antibiotika proto zabírat nebudou. Pokud vyjde naopak vysoký výsledek, pacient trpí bakteriální infekcí, u které je vhodné tyto léky nasadit. Podobné testy jsou podle dalšího praktického lékaře Jana Jelínka k dostání také volně v lékárnách.
Prvním příznakem nemoci způsobené streptokokem bývá horečka, bolest v krku, bolestivé polykání nebo bolest svalů a břicha. Streptokok vyvolává také záněty mandlí a hnisavou angínu (až ve 20 % případů). Na svědomí může mít také zánět středního ucha, zápal plic, spálu, revmatickou horečku nebo záněty ledvin.
Kdy je potřeba brát antibiotika : Léčba antibiotiky připadá v úvahu až tehdy, když si tělo dlouho s virovým zánětem nedokáže poradit a k zánětu se připojí i bakteriální infekce. Člověk to pozná tak, že se jeho stav stále nelepší, naopak se spíše horší a vodnatou či hlenovitou sekreci z dutin nahradí hnisavá.
Čím se léčí bakteriální infekce : Po vstupu do našeho těla se bakterie začnou množit a nemoc musí být léčena antibiotiky, což jsou jediné léky, které dokáží bakterie zničit. Antibiotika jsou velmi účinná, jejich nadměrné užívání může mít ale vážné důsledky.
Kdy jít pro antibiotika
Antibiotika jsou léky, které zásadně změnily léčbu infekčních nemocí. Mezi jejich běžné příčiny patří bakterie nebo viry. Zjednodušeně řečeno antibiotika mají smysl v případě infekce bakteriálního původu, což rozhodně není chřipka nebo běžná nemoc z nachlazení, kterou si zkrátka musíme jen „vyležet“ bez antibiotik.
Léčba antibiotiky připadá v úvahu až tehdy, když si tělo dlouho s virovým zánětem nedokáže poradit a k zánětu se připojí i bakteriální infekce. Člověk to pozná tak, že se jeho stav stále nelepší, naopak se spíše horší a vodnatou či hlenovitou sekreci z dutin nahradí hnisavá.Diagnostika zánětu
Pro správnou diagnostiku zánětu je často nutné provést řadu vyšetření. Základem jsou krevní testy. Zvýšená hladina bílých krvinek, CRP (C-reaktivní protein) a ESR (rychlost sedimentace erytrocytů) dokáže ukázat na přítomnost zánětu v těle.
Kdy je potřeba nasadit antibiotika : Léčba antibiotiky připadá v úvahu až tehdy, když si tělo dlouho s virovým zánětem nedokáže poradit a k zánětu se připojí i bakteriální infekce. Člověk to pozná tak, že se jeho stav stále nelepší, naopak se spíše horší a vodnatou či hlenovitou sekreci z dutin nahradí hnisavá.