Z habru se někdy dělají živé ploty a ty bývají v zimě uschlým listím pokryté po celém povrchu. Listy habru poznáme podle jednoduchého tvaru (jako lodička) a podle okraje s dvojitými pilovitými zoubky. Habr je známý svým tvrdým dřevem a to je poznat i na větvičce.Při zakládání živého plotu vysazujeme nejčastěji 2 rostliny habru obecného na metr plotu. Při tomto sponu dochází k optimálnímu zápoji a rostliny si při tom nekonkurují.Opadavý živý plot roste velmi rychle – až 1 metr za rok.
Jak dlouho rostou habry : habr roste rychle – má přirůstek 25–35 cm za rok.
Jak vypada Bukove dřevo
Buk – nemá barevně odlišené jádro, jeho vyzrálé dřevo i běl jsou světle růžové. Dřevo je poměrně tvrdé a těžké, přesto se dobře a čistě obrábí. V nábytkářství se po ohřání párou využívá jeho dobré ohebnosti. Dále se používá v truhlářství, na výrobu parket, železničních pražců či kuchyňského nářadí.
Jak poznat bukové dřevo : Bukové dřevo patří z listnáčů k nejznámějším. Je tvrdé, málo pružné, poměrně pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou, pařením získá tmavší, charakteristickou barvu. Je stejnorodé a husté.
Po zhruba třech letech, kdy se habr rozroste do impozantního živého plotu prořezávejte živý plot dvakrát ročně – jednou na konci června a jednou v lednu nebo v únoru před vytvořením poupat. Pokud je půda bohatá na živiny, není nutné přidávat hnojivo, ale u chudých půd byste hnojivo přidávat měli.
A klíčová je právě doba jejich výsadby. Stálezelené a jehličnaté živé ploty je nejlepší vysazovat v pozdním létě, opadavé dřeviny však vysazujeme až v říjnu a nebo v listopadu. Klíčové je také datum zahájení období vegetačního klidu, čili 1.
Jak casto Zalevat habr
Jak často zalévat: Zalévejte, jakmile je horní vrstva půdy mírně suchá. Habr vyžaduje konzistentní zálivku, ale je důležité předejít přemokření. Metoda zálivky: Zalévejte důkladně a rovnoměrně, až dokud voda nebude volně odtékat z drenážních otvorů.Vzhled. Habr obecný je statný strom s mohutnou, vysoce klenutou, leč někdy poněkud nepravidelnou korunou. Kmen je pokryt šedou hladkou kůrou, větve leskle hnědou. Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, na vrcholu krátce zašpičatělé, dvojitě ostře pilovité.Při sázení větších rostlin vysokých 125-150 cm a rostlin s kořenovým balem měli byste ponechat vzdálenost mezi rostlinami 60 cm. U menších rostlin nižších než 125-150 cm a rostlinami bez kořenového balu by měl dodržen rozestup mezi rostlinami 30 až 50 cm.
Buk – nemá barevně odlišené jádro, jeho vyzrálé dřevo i běl jsou světle růžové. Dřevo je poměrně tvrdé a těžké, přesto se dobře a čistě obrábí. V nábytkářství se po ohřání párou využívá jeho dobré ohebnosti. Dále se používá v truhlářství, na výrobu parket, železničních pražců či kuchyňského nářadí.
Jak dlouho vysychá bukové dřevo : Buk – vynikající výhřevnost, dlouhá doba hoření, ideální dříví pro krby, poměrně rychle podléhá hnilobě, schne cca 2 roky.
Jak poznat borovici od smrku : Na rozdíl od smrku, který má mělký kořenový koláč rozprostřený do šířky, borovice, má tzv. hlavní kůlový kořen a právě svým kořenovým systémem se uchytí i na skále, tam, kde jiný strom zakoření stěží.
Kdy vysadit živý plot z habru
Pokud chcete, aby byl váš habrový živý plot přitahoval pozornost nejen během zimy, ale zejména v létě, měli byste vysadit mladé rostliny od poloviny října do poloviny listopadu, aby mohly jemné vlasové kořínky dobře zakořenit ještě před začátkem zimního období.
Vhodné období – od kdy by se měl živý plot stříhat Vhodné je jaro a podzim.Po zhruba třech letech, kdy se habr rozroste do impozantního živého plotu prořezávejte živý plot dvakrát ročně – jednou na konci června a jednou v lednu nebo v únoru před vytvořením poupat. Pokud je půda bohatá na živiny, není nutné přidávat hnojivo, ale u chudých půd byste hnojivo přidávat měli.
Jak daleko od plotu vysadit živý plot : V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.