Přírodně fermentovaná sójová omáčka se vyrábí tradičním kvašením rozdrcených sójových bobů, pražené pšenice a vody za přítomnosti fermentačních kultur. Tyto fermentační kultury zajišťují, že při fermentaci dochází k dokonalému štěpení bílkovin, sacharidů a tuků.Sóje se daří v kukuřičných a řepných oblastech, hlavně na jižní Moravě a v Polabské nížině. Nesnáší těžké, kyselé a zamokřené půdy. Potřebuje střední, humózní, výhřevnou půdu s dostatkem živin. Sklízí se v plné zralosti, jakmile žloutnou, usychají a opadávají listy.Sója je bezpochyby velice hodnotná potravina, protože obsahuje řadu velmi důležitých živin, jako jsou bílkoviny, vláknina, železo, vápník, draslík, hořčík a vitamíny. Také je bohatá na lecitin, který snižuje cholesterol nebo na nenasycené mastné kyseliny včetně omega 3!
Co všechno obsahuje sóju : Je poměrně levná a také bohatá na živiny. Syrové sójové boby v množství 100 gramů obsahují 446 kalorií, 36 % bílkovin, 30 % sacharidů a 22 % tuků, což je třeba ve srovnání s vepřovým bůčkem víc než příznivé. Navíc sója obsahuje vlákninu, železo, mangan, fosfor, vitaminy skupiny B, vitamin K, hořčík i zinek.
Co obsahuje sója
Rostlina obsahuje v průměru 35 % bílkovin, 18–20 % tuků, 14–25 % sacharidů, vlákninu a popeloviny a 2 % lecitinu. Sója patří mezi nejrozšířenější a nejvýznamnější luskoviny.
Kde se pěstuje sója : Je z nich zřejmé, že hlavní objem produkce sóji (kolem 51 a 36 %) připadá na Jižní (Argentina a Brazílie) a Severní Ameriku (USA), 8 % na Asii, 3 % na Evropu a necelé procento na Afriku. Sója se pěstuje zhruba na 9 a 8 % zemědělské půdy v Jižní a Severní Americe a na 1,2 % v Asii a v Evropě.
Průměrné výživové hodnoty ve 100 g výrobku:
| Energetická hodnota: | 1320 kJ/314 kcal |
|---|---|
| -z toho cukry: | 5,1 g |
| Bílkoviny: | 49,7 g |
| Vláknina: | 24,9 g |
| Sůl: | 0,01 g |
Rizika konzumace sóji
Většina lidí jí bohužel sóju v takové podobě, že jim může i škodit – zvlášť ve větším množství. „Obsahuje totiž například goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy, nebo fytáty, které omezují využití vápníku, hořčíku a železa ze stravy. Antinutrienty v ní zase omezují trávení bílkovin.
Jak je zdravá sója
Zdravá sója
Fermentovaná sója je bohatým zdrojem bílkovin, probiotik a v našich dietách vzácného vitamínu K2. Vitamín K2 je základem správného využití vápníku v těle a pevných kostí. Nově se zjišťuje jeho role ve zpomalení projevů stárnutí a podpoře imunity. Vitamín K2 je silným antioxidantem.Sója je pěstována v tropických a subtropických oblastech, kde je zavlažována pouze deštěm a její růst je výrazně zpomalen při teplotách nižších než 18 °C. Sója v optimálních podmínkách dokáže vyprodukovat až 400 lusků, přičemž v jednom nalezneme přibližně 5 semen.Tofu se vyrábí ze sóje. A právě sója je vlastně jedna z nejběžněji geneticky modifikovaných potravin na světě. Proto by neměla patřit mezi běžnou součást každodenní výživy. Nezabraňuje nemocem a nikdy nebylo prokázáno, že by měla pozitivní účinek na lidský organismus.
Mezi výrobky ze sóji patří např. tofu, tempeh, sójové omáčky, miso, natto, různé sójové nápoje, jogurty, pomazánky, uzeniny a mnoho dalších.
Co má nejvyšší obsah bílkovin : Mezi top zdroje živočišných bílkovin patří bez pochyby maso a ryby, mléčné produkty a vejce. Pokud chcete jídelníček doplnit rostlinnými bílkovinami, sáhněte po luštěninách, ovesných vločkách, quinoe, sójovém „masu“ nebo doplňku stravy spirulině.
Odkud je sója : Pochází ze severní a střední Číny. První zmínky o sóji nacházíme v knihách známých jako „Pen-Cao-Kong-Mu“ datovaných př. 2838 lety. Do Spojených států byla sója dovezena v roce 1765.
Čím nahradit sóju
Jak nahradit výrobky ze sóji
- Sojové boby. Sójové boby se samostatně v kuchyni až tolik nevyužívají.
- Rostlinné mléko a jogurty.
- Tempeh (nejen) z lupiny.
- Tofu.
- Sojové maso.
- Sojové omáčky a miso.
- Rostlinné polotovary.
Jak uvařit sóju
Boby namočíme přes noc do studené vody. Vodu slijeme a sóju zalijeme trojnásobným množstvím vody. Vaříme ji v tlakovém hrnci 40 minut nebo v obyčejném hrnci dvě a půl hodiny.Rizika konzumace sóji
Většina lidí jí bohužel sóju v takové podobě, že jim může i škodit – zvlášť ve větším množství. „Obsahuje totiž například goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy, nebo fytáty, které omezují využití vápníku, hořčíku a železa ze stravy. Antinutrienty v ní zase omezují trávení bílkovin.
Jak casto se muze jíst tofu : Jak často tofu a tempeh jíst
Tempeh a tofu by nemělo být základ jídelníčku (tím jsou obiloviny, zelenina a luštěniny). Zařazujeme je do jídelníčku několikrát za týden pro zpestření.