Je-li koncovka u podstatného jména dle vzoru pán a muž ve 3. a 6. pádě, píšeme v ní vždycky měkké i -ovi.pokud je jméno jiného rodu, nebo je neživotné, nebo je v jiném pádu, pak píšeme –ovy s tvrdým y (např. Viděl Vaškovy kamarády – koho co, 4. pád). Toto pravidlo platí rovněž při obráceném slovosledu, takže píšeme manželé Soukupovi, děti Kvapilovy, viděl manžele Soukupovy.U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).
Jaké I pánovi : Vždy píšeme v koncovce -OVI měkké I.
(Zpravidla se totiž jedná o vzor pán, muž, případně předseda.)
Jak určit koncovky
Jak určit příponu Nejdřív musíme znát kořen slova. Poté zjistíme, zda je ve slově koncovka a případně ji určíme. Zbude-li něco mezi kořenem a koncovkou, je to přípona.
Jak poznat Otcův matčin : V přídavných jménech přivlastňovacích píšeme měkké -i pouze v 1. a 5. pádu množného čísla rodu mužského životného (otcovi bratři, matčini psi) a v koncovce –ými (s bratrovými psy). V ostatních koncovkách se píše tvrdé –y.
umime.to/BWA
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál.
Kdy se píše byly a byli
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).umime.to/BWA
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
| 7. pád | instrumentál | S kým S čím |
Čím se řídí určování koncovek podstatných jmen Všechna podstatná jména se v koncovkách řídí podle vzorů – pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce (mužské vzory), žena, růže, píseň, kost (ženské vzory) a město, moře, kuře, stavení (střední vzory). Písmeno y se (jak udává i vzor) v koncovkách píše: u vzoru pán ve 4.
Zbude-li něco mezi kořenem a koncovkou, je to přípona. Ve slově může být přípon více (knih-ař-sk-ý).
Jaké i se píše na konci příjmení : měkké -i, např.: Novákovi, Jan a Petr Novákovi, Jana a Petr Novákovi. (Pozor si však musíme dávat na 4. pád: dopis pro Jana a Petru Novákovy.) Příjmení, která se skloňují podle vzoru přídavných jmen, mají dvě možné koncovky: manželé Novotných, Veselých i manželé Novotní, Veselí.
Co urcuji přídavná jména : Přídavná jména jsou ohebný slovní druh. Označují vlastnosti podstatných jmen a vztahy vlastnictví. Ptáme se na ně otázkami JAKÝ, KTERÝ, ČÍ Příklady přídavných jmen: starý, pěkný, dlouhá, Petrův, bobří, odvážná, chorvatský.
Kdy se používá vzor otcův
Vzor otcův/matčin
Tyto vzory náleží přivlastňovacím přídavným jménům. Ke vzoru otcův jsou přiřazována přídavná jména rodu mužského (Petrovy sestry, Novákovi psi), ke vzoru matčin rodu ženského. Problematický zde může být pravopis. Při rozhodování musíme brát v potaz související podstatné jméno, konkrétně jeho rod.
Určování pádů
To je důležité především u rozlišování 1. a 4. pádu, které mají část pádové otázky stejnou (co). Uvařili jsme si čaj. Koho, co jsme uvařili → 4. pád.1. pád – kdo, co 2. pád – (bez) koho, čeho
Jak urcit pád : Když chceme určit u jména pád, musíme najít správnou pádovou otázku, pomocí které se na určované slovo zeptáme. Jak na to Uvědom si pozici daného slova ve větě, jaká slova rozvíjí a vedle jakých slov se nachází. Zeptej se na něj pomocí slov, které rozvíjí.