Jak určit iy?
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)

U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).Psaní i/y se tu řídí podle koncovek vzorů: vidím psy, malby (jako pány, ženy); nelétavý pštros, nelétaví pštrosi (jako mladý pán, mladí páni); oni vozí (jako prosí). PAMATUJTE: V tvarech přítomného času sloves zakončených na hlásku i/í se píše vždy měkké i. Např.: on (oni, ony) prosí, sází, myslí.Co je ještě důležité vysvětlit, než se pustíte do samotného určování i/y Rozdíl mezi vyjmenovanými slovy a určováním koncovky. Stačí to objasnit jednoduše – vyjmenovaná slova se určují uprostřed slova (tzv. v kořenu slova), ale koncovky podstatných jmen na konci slova (koncovka od slova konec).

Jaké iy se píše po l : Po písmenu (hlásce) l píšeme v kořenech domácích slov y/ý pouze v tzv. vyjmenovaných slovech a ve slovech příbuzných nebo od nich odvozených (např. mlýn, mlýnský, mlynář).

Jak se naučit i y

Přejatá slova: psaní i/y po měkkých a tvrdých souhláskách

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Jaké i na konci : Další zvláštní kategorii tvoří podstatná jména, která můžeme psát jak s měkkým i, tak s tvrdým y. Správnou variantu poznáme podle koncovky slova. Pokud podstatné jméno v množném čísle končí na životné koncovky i, é, či ové, píšeme měkké i. Končí-li naopak koncovkami y nebo e, píšeme tvrdé y.

Přejatá slova: psaní i/y po měkkých a tvrdých souhláskách

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

Jak určit vzor u podstatných jmen

Jak poznáme, který vzor použít

  1. Určíme rod podstatného jména.
  2. Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
  3. Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
  4. Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.

  • Pád (casus)
  • Číslo (numerus)
  • Rod (genus)
  • Vzor (paradigma)

Tvrdé souhlásky jsou H, CH, K, R, D, T, N. Měkké souhlásky jsou C, J, Ž, Š, Č, Ř, Ď, Ť, Ň. Po tvrdých souhláskách H, CH, K, R píšeme v českých slovech vždy tvrdé Y. Po měkkých souhláskách C, J, Ž, Š, Č, Ř píšeme v českých slovech vždy měkké I.

Mezi měkké souhlásky patří ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň. Po těchto souhláskách píšeme ve většině slov měkké I. Mezi tvrdé souhlásky patří h, ch, k, r, d, t, n. Po těchto souhláskách píšeme většinou tvrdé Y.

Jaké I my všichni : E) Podmět typu my všichni, oni všichni

Zde píšeme v příčestí činném (i trpném) -i.

Jak poznat Otcův matčin : V přídavných jménech přivlastňovacích píšeme měkké -i pouze v 1. a 5. pádu množného čísla rodu mužského životného (otcovi bratři, matčini psi) a v koncovce –ými (s bratrovými psy). V ostatních koncovkách se píše tvrdé –y.

Koho co ovy

pokud je jméno jiného rodu, nebo je neživotné, nebo je v jiném pádu, pak píšeme –ovy s tvrdým y (např. Viděl Vaškovy kamarády – koho co, 4. pád). Toto pravidlo platí rovněž při obráceném slovosledu, takže píšeme manželé Soukupovi, děti Kvapilovy, viděl manžele Soukupovy.

Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod).

Jak určit vzor : Jak poznáme, který vzor použít

  1. Určíme rod podstatného jména.
  2. Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
  3. Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
  4. Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.