Reportáž začíná shromažďováním faktů a pozorováním. Autor je často odkázaný na další zdroje. Tak postupně vzniká kostra příběhu, jemuž byl autor přítomen. Prostřednictvím slov reportéra se posléze dozvídáme informace a díky jeho úhlu pohledu si vytváříme obraz situace.Obdobně důležitý je i závěr reportáže. Autor buď opakuje a rekapituluje informace, nebo konstatuje. Pravidlem při tvorbě reportáži je použití fotografií, především ke zvýšení autenticity a dokumentárnosti.Důležitý rozdíl na začátek je: zprávu píšeme v minulém čase, oznámení v budoucím, reportáž v přítomném.
Jak se tvoří reportáž : Strukturu televizní reportáže tvoří kombinace čtyř základních stavebních prvků – asynchronů, synchronů, standupů a grafiky. se skládá z jednoho nebo více záběrů seřazených do významově a obsahově ucelené informační jednotky, jejíž délku zpravidla určuje doprovodný text redaktora s doplňujícími údaji a souvislostmi.
Jak poznat reportáž
Reportáž je více subjektivní a živější. Autor by měl svým pohledem přenést čtenáře na místo události. Je to vyprávění, příběh, v podstatě kratší literární útvar. Měl by být čtivý, může se v něm objevit vtip, ale vždy se musí nějak projevit pocity novináře.
Co je to reportáž : Reportáž (z franc. reporter – přinášet) je původně literární útvar používaný v žurnalistice; reportáž však může být psaná i obrazová, televizní, rozhlasová či internetová. Popisuje a zobrazuje skutečnost na základě konkrétních faktů, většinou získaných přímou účastí nebo pozorováním.
Reportáž je více subjektivní a živější. Autor by měl svým pohledem přenést čtenáře na místo události. Je to vyprávění, příběh, v podstatě kratší literární útvar. Měl by být čtivý, může se v něm objevit vtip, ale vždy se musí nějak projevit pocity novináře.
Popisuje a zobrazuje skutečnost na základě konkrétních faktů, většinou získaných přímou účastí nebo pozorováním. Autor reportáže – reportér či reportérka – se pohybuje na hranici zpravodajství a publicistiky: událost popisuje a zároveň ji i hodnotí, jeho postoj je často zřetelný a ovlivňuje kompozici.
Jak se fotí reportáž
Při focení reportáže zpravidla potřebujeme používat poměrně krátké expoziční časy kvůli ostrému zachycení pohybu. Toho ovšem můžeme využít především při dobrém světle. Jestliže je světla málo, musíme v první řadě nastavit menší clonové číslo, aby objektivem procházelo co možná nejvíce světla.Reportér může být: novinář, který píše reportáž Reportér (časopis) – český měsíčník, který vychází od roku 2014. Reportér (československý časopis) – čtrnáctideník, který vycházel v letech 1966–1969 a 1990–1992.Vypravování je prozaický slohový útvar. Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.
Abychom dosáhli požadovaného času, musíme v určité situaci nastavit citlivost například na hodnotu ISO 6400. Pokud si pořídíme pevný objektiv 50 mm se světelností f/1,4, stačí nám k získání stejné hladiny světla ISO 400, a to je samozřejmě velký rozdíl v kvalitě fotografie.
Jak fotit eventy : Při focení eventů nejraději kombinuji několik stylů focení – od reportáže, kdy se snažím se splynout s prostorem, být tichý pozorovatel a zachytit ty správné momenty, přes portréty hostů a účinkujících, po detaily, které dokreslují akci do posledního puntíku.
Kdy vychází reportér : Reportér
| Číslo | Datum, kdy bude časopis rozesílán |
|---|---|
| 7/2024 | 24.6.2024 |
| 8/2024 | 8.8.2024 |
| 9/2024 | 12.9.2024 |
| 10/2024 | 10.10.2024 |
Kdo je to novinář
Popis pozice. Novinář samostatně připravuje zprávy, články a reportáže pro tisk, rozhlas a televizi a zajišťuje zpravodajské, komentátorské a reportérské činnosti.
Charakteristika fejetonu
Napsán je zábavným literárním slohem, mnohdy satiricky komentujícím či trefně ironizujícím vybrané dobové události. Časté jsou nadsázka, humorné postřehy nebo hyperboly. Typický humor obsahuje i užívání komických výrazů, slovních hříček či užití knižních tvarů.Jak na osnovu vyprávění
Případně je možné příběh rozdělit do pěti fází, kterými jsou: expozice (úvodní situace), kolize (zápletka), krize (vyvrcholení konfliktu), peripetie (zvraty a komplikace) a nakonec rozuzlení.
Kdy a jak fotit Mlecnou drahu : Pokud chcete úspěšně zachytit Mléčnou dráhu, nejvíce je viditelná od června do září na severní polokouli (od srpna se přehoupne do vertikální polohy). Silný svit měsíce vám zcela znemožní fotit Mléčnou dráhu. Na druhou stranu fotografování noční krajiny za svitu měsíce vám může odkrýt zcela nový svět.