Vítězství Dohody. Zánik německého, ruského a rakousko-uherského císařství a Osmanské říše. Vznik nových národních států ve střední a východní Evropě.Za druhé světové války proti sobě stály dva bloky, blok Osy a blok Spojenců. Základ Spojenecké aliance tvořila především trojice Spojené Státy Americké, Velká Británie a Sovětský svaz. Proti nim stála trojice států Osy (Osy Berlín – Řím – Tokio) sestávající z Německa, Itálie a Japonska.Spojenci
- Spojené království, Francie, Sovětský svaz, Československo, Polsko, Norsko, Dánsko, Grónsko, Svobnodná Francie, Řecko, Jugoslávie, Nizozemí, Belgie.
- Čína, Indie, Nepál, Bolívie.
- Jižní Afrika, Etiopie.
Kdo vyhrál druhou světovou válku : Spojence bojující proti Ose můžeme rozdělit na: 1) tzv. západní demokratické spojence: Spojené státy americké, Velká Británie, Francie; 2) a na komunistický Sovětský svaz. Spojenci nakonec státy Osy porazili – druhá světová válka skončila v roce 1945.
Kolik lidí zemřelo při 1 světové
Odhaduje se, že se první světové války zúčastnilo na 70 miliónů vojáků, z nichž padlo nebo zemřelo asi 10 miliónů.
Kdo platil největší reparace : Platit válečné reparace především Francii (Rusko a Německo si reparace vzájemně odpustili), jejichž výše byla v lednu 1921 vyčíslena na 269 miliard marek a později snížena na 139 miliard marek.
Na začátku války, 1. září 1939, se spojenci skládali z Francie, Polska a Spojeného království a jejich současných, nebo dřívějších kolonií. Ke spojencům se po zahájení německé invaze do severní Evropy připojily Nizozemsko, Belgie, Řecko a Jugoslávie.
Součástí osvobození Československa byla Pražská ofenzíva vedená Sovětským svazem z východní fronty, dále osvobození západních Čech americkou armádou a květnové povstání českého lidu.
Kdo patřil do osy
Dne 27. září 1940 byl v Berlíně podepsán Tripartitní pakt Německa, Itálie a Japonska, který později vešel ve známost jako Osa.Přesně před 80 lety, 1. září 1939 oficiálně začala druhá světová válka, když Německo napadlo sousední Polsko. K vypuknutí konfliktu se schylovalo už dlouho, přípravou bylo pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera i zabrání českého pohraničí po Mnichovské dohodě v září 1938 a v březnu 1939 i zbytku území.Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa. Tento konflikt se stal s více než 62 miliony obětí na životech dosud největším a nejvíce zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Přepadení vysílačky v Gliwicích.
Celkové ztráty na životech způsobené druhou světovou válkou představují více než 72 milionů lidí. Civilní oběti představují asi 47 milionů, včetně asi 20 milionů lidí, kteří zemřeli během války v důsledku hladu a nemocí, a to včetně 6 milionů obětí židovského holocaustu.
Kdy Německo doplatilo reparace : VIDEO: – Versailleská konference nařizovala Německu platbu válečných reparací. 29. července 1919 měla Výmarská republika zaplatit reparace na roky 1919 a 1920. Šlo o vyrovnání německého dluhu za rozpoutání první světové války.
Kolik lidí zemřelo za první světové války : Ztráty a demografické důsledky
Odhaduje se, že v letech 1914 až 1918 zemřelo v boji, v důsledku zranění či kvůli nemocem přibližně 9,5 milionů vojáků, přičemž přes 4 miliony mužů padlo v armádách Ústředních mocností a téměř 5,5 miliony mužů zemřelo v uniformách vojsk Dohody.
Kdo osvobodil Prahu v 1945
Osvobození Prahy Američany přál také československý exilový prezident Edvard Beneš, který doufal, že by to oslabilo postavení komunistů. Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin 24. dubna 1945 oznámil, že vltavskou kotlinu osvobodí Rudá armáda.
V květnu 1945 české území osvobodila vojska Sovětského svazu a USA. Zásluhy Američanů byly upozaděny. Jako osvoboditelé Československa za druhé světové války se většině vybaví sovětští vojáci.–6. prosince 1943 jednali s tureckým prezidentem İsmetem İnönü (Druhá káhirská konference). Velká trojka ve složení Stalin–Roosevelt–Churchill se během války znovu setkala už jen jednou, v únoru 1945 na konferenci na Jaltě.
Kdo komu a proč vyhlásil válku od 28.7 do 3 8 1914 : Válka. Protože Srbsko nesplnilo všechny podmínky ultimáta, rakousko-uherský císař František Josef vyhlásil 25. července částečnou mobilizaci s platností od příštího dne, 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a o den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat Bělehrad.