Kdy může zaměstnanec odmítnout pracovní cestu?
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v nepodnikatelské sféře stravné ve výši: 129 až 153 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin. 196 až 236 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin.

Co je cesta mimo pravidelně pracoviště : Jestliže je takový výkon práce prováděn mimo pravidelné pracoviště, jde jednoznačně o pracovní cestu. Není-li bydliště (byt) pravidelným pracovištěm zaměstnance, jedná se o vyslání zaměstnance k výkonu práce do bydliště a podle § 163 odst.

Co si zaměstnavatel nesmí dovolit

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Na co nemá zaměstnavatel právo : zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Místem nástupu a ukončení pracovní cesty tak zpravidla bude místo, kde bude zaměstnanec před pracovní cestou pobývat. Pokud je určeným místem nástupu na pracovní cestu např. bydliště zaměstnance, začíná pracovní cesta odchodem z bytu a nárok na jízdní výdaje i na stravné začíná právě tímto okamžikem.

Kdy končí sluzebni cesta

Od 15.00 do 16.00 hodin – jde o čas strávený na cestě ve stanovené služební době. Zaměstnanec nevykonává službu a opět tak jde o překážku ve službě. Zaměstnanci přísluší za tuto dobu plat a současně se tato doba počítá do délky služební cesty pro účely cestovních náhrad.Z předmětných ustanovení tak vyplývá, že počet 12 hodinových směn následujících za sebou není zákoníkem práce nijak omezen, musí však být mezi těmito směnami vždy zařazen nepřetržitý odpočinek v délce min. 8 hodin, resp. nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce trvání min. 35 hodin.Promítne se to do posudku

Pokud přestanete chodit do práce, zaměstnavatel vám může okamžitě zrušit pracovní poměr. To je sice vaším cílem, ale problém je, že se to může odrazit v pracovním posudku. Zmínku pak uvidí nejen nový zaměstnavatel, ale může vám to i zkomplikovat jednání na úřadu práce, pokud žádáte o podporu.

O rozvržení pracovní doby musí být zaměstnanec podle zákoníku práce informován alespoň 2 týdny předem, pokud není dohodnuto něco jiného. Zaměstnavatel tedy může změnu oznámit i v kratším předstihu, ale jen se souhlasem dotčeného zaměstnance.

Co je zaměstnavatel povinen mimo jiné udělat pokud se na jeho pracovišti vyskytují rizikové faktory : Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce. Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich kompetencí.

Na co se zaměstnavatel nesmí ptát : Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.

Co kdyz pro mě nemá zaměstnavatel práci

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci, a to ať z důvodů, že ji nemá nebo ji zaměstnanci přidělit nechce, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnanec mimo jiné nesmí :

  • požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště
  • vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele,
  • kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.

Kdo má nárok na diety : Na co už zaměstnanec nárok ze zákona má, je příspěvek na stravné, který možná znáte pod pojmem „diety“ a slouží jako kompenzace výdajů během služebních cest. Zde je už zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen stravné za určitých podmínek poskytnout. Podmínkou je, že na služební cestě musíte strávit více než 5 hodin.