Pokud můžete ve větě nahradit „mi“ tvarem „mně“, aniž by se změnil význam sdělení, pak je namístě psát ho s měkkým i. MY je osobní zájmeno označující skupinu osob, jejíž jsem součástí. Pro kontrolu si zkuste říct třeba „my všichni“, když věta nezmění význam, napište y.Velmi zjednodušeně: My se pojí se jménem, Mine jako přivlastňovací zájmeno stojí samostatně. Příklady: This is my house. This house is mine. Viz Přivlastňovací zájmena.E) Podmět typu my všichni, oni všichni
Zde píšeme v příčestí činném (i trpném) -i. Například: Seděli jsme kolem ohně a povídali si. Taková milá rodina – tu pohromu si opravdu nezasloužili.
Co je to my : Zájmeno „my“ označuje 1. osobu čísla množného. Používáme jej v případě, že podmětem ve větě je skupina osob, mezi jejíž členy se zařazujeme (např.: „Všechny třídy dnes jely na výlet. My jsme zamířili do liberecké zoo.
Kdy píšu mě a mně
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.
Jak se píše my všichni : Slovní spojení my všichni (nikoli mi všichni) se často objevuje v souvislosti se shodou přísudku s podmětem. V některých případech je totiž podmět ve větě nevyjádřený a ani z kontextu nelze vysledovat, kdo konkrétně byl v podmětu zastoupen.
Mě/mně (zájmeno já)
| 1. pád | já | Vašek |
|---|---|---|
| 3. pád | mně, mi | Vaškovi |
| 4. pád | mě, mne | Vaška |
| 6. pád | o mně | o Vaškovi |
| 7. pád | mnou | Vaškem |
Naproti tomu zájmeno mi (stejně jako „mně“) je tvarem zájmena „já“ v 1. osobě jednotného čísla ve třetím pádu.
Kdy se píše byly a byli
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).A jen pro úplnost dodáme, že dané spojení znamená, že s něčím neradi souhlasíme, necháváme rozhodnutí na druhém, ale dáváme zároveň najevo, že to není úplně to pravé ořechové. Často ho proto může doprovázet kroucení hlavou, nebo pokrčení ramen. Pro mě za mě si tam klidně jeď. Pro mě za mě si tu klidně zůstaň.Pomůcka pro psaní mě a mně
Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.
Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.
Co je za slovní druh mi : Mě/mně (zájmeno já)
| 1. pád | já | Vašek |
|---|---|---|
| 3. pád | mně, mi | Vaškovi |
| 4. pád | mě, mne | Vaška |
| 6. pád | o mně | o Vaškovi |
| 7. pád | mnou | Vaškem |
Co je mu za slovní druh : Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. – Nezapomeňte, že zájmena můžeme skloňovat, takže osobní zájmena jsou i tvary mě, mne, tobě, ho, mu, atd.
Jaký druh zájmena je mi
zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
skloňování
| Pád | Tvar |
|---|---|
| Akuzativ | nás |
| Vokativ | my |
| Lokál | nás |
| Instrumentál | námi |
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.
Jak se píše děti byly : Je totiž potřeba si pamatovat, že zatímco dítě (v jednotném čísle) je rodu středního, děti (v množném čísle) jsou rodu ženského. Tomu odpovídají i zakončení slovesných tvarů. Vždy píšeme, že děti byly, děti si hrály, děti skákaly, děti plakaly (nikoli děti byli, děti si hráli, děti skákali, děti plakali).