Obsah rukopisu
K rozsáhlým skladbám patří: Legenda o svatém Prokopu, Pláč Marie Magdaleny, Destero kázanie božie, k menším skladbám: Pláč svaté Marie, Devatero radostí svaté Marie, Umučení páně, sedm Satir o řemeslnících, O bohatci, krátké skladby jsou: bajka O lišce a džbánu, Zdráva Maria, Svatý Jene apoštole.Součástí Hradeckého rukopisu je úsměvná staročeská „Bajka o lišcě a o čbánu“. Každý z nás se stal jejím překladatelem. Text bajky je psán v 96 krátkých verších, a tak zbylo vedle každého verše místo pro slova, která se stala pro nás překladatelským oříškem.Rukopis královédvorský obsahuje celkem 14 básní, z toho 6 epických z doby předkřesťanské a doby historické, 2 lyrickoepické, 6 milostných lyrických a jeden zlomek. Čtrnáct básní rukopisu by podle značení kapitol (viz výše) mělo tvořit jen malou část velmi rozsáhlého a dnes neznámého básnického celku.
Kdo padělal Rukopis královédvorský : Vědci se dodnes jednoznačně neshodnou, jestli je Rukopis královédvorský opravdu ze 14. století nebo jde o padělek o stovky let mladší. Právě před dvěma sty lety, 16. září 1817, svazek básní našel Václav Hanka ve věži kostela svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.
Kteří autoři psali bajky
Nejznámějšími autory bajek byli Ezop, Jeana de La Fontain, Ivan Andrejevič Krylov, Ivan Olbracht, Václav Říha a Karel Václav Rais.
Co je to RKZ : Spor o Rukopisy (zkráceně též spor o RKZ) je označení sporu mezi zastánci a odpůrci pravosti Rukopisu královédvorského (RK) a Rukopisu zelenohorského (RZ). Smyslem sporu vzniklého v 19. století bylo rozhodnout, zda se jedná o mimořádně významné památky počátků české literatury z 9. až 14.
František Palacký, který v pravost Rukopisů věřil, ve své studii Vpád Mongolů v roce 1241, kterou vydal Německy roku 1842, zdůrazňuje, že text Rukopisu je třeba chápat především jako báseň.
PRAHA – Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ) jsou podle většiny historiků obratně zhotovené padělky z počátku 19. století, které měly podpořit sebevědomí českého národa. O pravosti těchto údajně starověkých básní se vedla úporná pře, někteří odborníci jsou ale i nyní přesvědčeni, že Rukopisy padělky nejsou.
Jaké ponaučení plyne z bajky liška a vrána
Jakmile otevřela zobák, kus sýra jí vypadl, liška jej zachytila a utíkala do své nory, aby si na něm pochutnala. Poučení: Dej si pozor na lichotky, málokdy jsou myšleny váţně.Podrobnosti tohoto vydání
| Popis | |
|---|---|
| Záhlaví | ŽÁČEK, Jiří |
| Název | O lišce a čápu a další Ezopovy bajky |
| Autor | [vybral a převyprávěl] Jiří Žáček, [ilustrace] Dagmar Košková |
| Ilustrátor | Košková, Dagmar |
PRAHA – Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ) jsou podle většiny historiků obratně zhotovené padělky z počátku 19. století, které měly podpořit sebevědomí českého národa.
Rukopis zelenohorský (zkratka RZ), původně zvaný Libušin soud (LS), je rukopis s literárním textem popisujícím soudní proces vedený kněžnou Libuší, který byl údajně objeven roku 1817 na zámku Zelená Hora.
Kdo padělal Rukopis zelenohorský : století. Za počátek sporu o rukopisy se obecně považuje rok 1824, kdy Josef Dobrovský Rukopis zelenohorský veřejně označil za padělek a za jeho autora určil Václava Hanku. Dobrovský byl prvním skutečně významným odborníkem, který vyslovil, původně soukromě už nedlouho po objevení rukopisu, přesvědčení, že jde o falzum.
Kdo se inspiroval Rukopisy : Byly se zájmem čteny a inspirovaly mnohé umělce. Jejich písní si vážil Karel Hynek Mácha, Jan Neruda, Julius Zeyer. Svatopluk Čech kdysi vzpomínal na své mládí: „Pro Rukopis králodvorský byli bychom podnikli všechno na světě. Vždyť víte, čím tehdáž byl každému Čechu.
Jaké ponaučení plyne z bajky parohy a nohy
Z toho plyne ponaučení: kdo chce víc, nemá nic. Čapí den začal stejně jako každý jiný.
“ Myška začala svými ostrými zoubky hryzat provazy sítě a za chvilku se jí podařilo pár provazů překousat. Kousala, až byla díra dostatečně velká a lev se jí mohl protáhnout a utéci do džungle. Lev myšce poděkoval a uvědomil si, že jeho síla a velikost není všechno a že i malé myšky můžou být užitečné a důležité.Když přišla liška k čápovi nešlo ji polévku ze džbánu jíst, ale čáp se dobře najedl. A z toho vyplývá ponaučení kdo jinému jámu kopá sám do ní padá.
Kdo zpochybnil pravost rukopisu : Ostré spory o pravost rukopisů
Zatímco pravost Rukopisu zelenohorského (tehdy ještě zvaného Libušin soud) už záhy po jeho objevení zpochybnil Josef Dobrovský, Rukopis královédvorský se těšil větší důvěře.