Pro malá čísla můžeme nejmenší společný násobek najít tak, že si vypíšeme několik prvních násobků od obou čísel. Násobky čísla 12 jsou 12, 24, 36, 48, 60, 72, 84, … Násobky čísla 15 jsou 15, 30, 45, 60, 75, 90, … Nejmenší společný násobek je první číslo, které se vyskytuje v obou seznamech.Zapíšeme n (3,4,5) = 60.Nejmenší společný násobek využíváme při hledání společného jmenovatele a při řešení slovních úloh, kde se například řeší stavba čtverce či obdélníku (krychle či kvádru) z různě velkých bloků; anebo úlohy kde, se hledá, kdy se znovu setkají vozidla, jež vyrážela ve stejný okamžik, a každému z nich objetí celé trasy …
Jak se pocita NSD : Největší společný dělitel dvou čísel lze vždy spočítat tak, že od většího čísla vždy odečteme číslo menší a tento postup opakujeme do té doby, dokud jedno z čísel není nula. Druhé číslo je největším společným dělitelem zadaných čísel.
Jak Vypocitat nejvetsi spolecny Nasobek
- – u velkých čísel budeme používat rozklad na součin prvočísel. U všech čísel provedeme rozklad na součin prvočísel.
- Zakroužkujeme všechna společná prvočísla. Určíme největší společný dělitel (D) tak, že vynásobíme společná prvočísla.
- 24 = 2⋅ 2 2. ⋅ ⋅ 3.
- ⋅ 2 ⋅ 3 2 ⋅ 2.
- D(24, 36) = 2 ⋅ 2 ⋅3 = 12.
Jak funguje euklidův algoritmus : Největší společný dělitel dvou přirozených čísel se ve středoškolských učebnicích obvykle počítá pomocí rozkladu obou čísel na prvočíselné činitele. Výsledek je pak součinem všech stejných činitelů (případně i vícenásobných) v rozkladech.
Výpočet pomocí rozkladu
Nejmenší společný násobek dvou čísel lze nalézt tak, že každé z čísel je rozloženo na součin prvočísel (tzv. prvočíselný rozklad) a výsledný NSN je součinem největšího možného počtu všech prvočísel (resp. součin největších mocnin), která se vyskytují alespoň v jednom rozkladu.
Nejmenší společný násobek dvou čísel lze nalézt tak, že každé z čísel je rozloženo na součin prvočísel (tzv. prvočíselný rozklad) a výsledný NSN je součinem největšího možného počtu všech prvočísel (resp. součin největších mocnin), která se vyskytují alespoň v jednom rozkladu.
Co musí splňovat algoritmus
hromadnost – algoritmus musí být aplikovatelný na určitou skupinu úloh, nikdy by neměl řešit jediný specifický problém, determinovanost neboli jednoznačnost – musí být přesně dané, co následuje po splnění určitého kroku, opakovatelnost – při zadání stejných vstupních dat musí algoritmus vrátit opět shodný výsledek.Algoritmus je popsán formalizovanou soustavou grafických symbolu. Používány vývojové diagramy nebo strukturogramy. Výhody: prehlednost, názornost, znázornení struktury problému, poskytuje informace o postupu jeho rešení. Jeden z nejcasteji používaných prostredku pro znázornování algoritmu.Hledání společného jmenovatele
Jeden způsob, jak najít společného jmenovatele pro dva (nebo více) zlomků, je napsat si všechny násobky jmenovatelů, dokud nenajdeme nejmenší násobek, který mají společný.
Nejmenší společný násobek (NSN) dvou celých čísel je nejmenší číslo, které je beze zbytku dělitelné oběma čísla.
Jaká Základní 3 principy má algoritmus : Každý krok algoritmu musí být jednoznačně a přesně definován; v každé situaci musí být naprosto zřejmé, co a jak se má provést, jak má provádění algoritmu pokračovat.
Co je to čitatel a jmenovatel : Typicky se zlomek skládá ze dvou částí. Horní celočíselná část nazývaná čitatel a spodní nenulová část nazývaná jmenovatel.
Jak poznam ktery zlomek je vetsi
Porovnávání zlomků se stejným jmenovatelem je jednoduché: stačí prostě porovnat čitatele. Pokud například porovnáváme zlomky 73 a 75, je větší druhý zlomek. Oba zlomky vyjadřují sedminy z celku a je prostě víc, když máme sedmin pět.
Číslo a je násobkem čísla b, jestliže dělení a : b je beze zbytku. Číslo a je dělitelné číslem b, jestliže při dělení a : b je zbytek 0.Jiné vyjádření zlomků
| Zlomek | Procenta | Desetinné číslo |
|---|---|---|
| 1/2 | 50 % | 0,5 |
| 1/3 | 33,3 % | 0,3 |
| 1/4 | 25 % | 0,25 |
| 1/5 | 20 % | 0,2 |
Kde je ve zlomku čitatel : Zlomek se skládá ze dvou částí. Horní část se nazývá čitatel a spodní jmenovatel. Existuje i složený zlomek, což není nic jiného, než zlomek, který má v čitateli či jmenovateli další zlomek.