Kolibříci, kteří tvoří samostatnou čeleď kolibříkovití (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy“. Jde o endemické živočichy, kteří se vyskytují jen na americkém kontinentě.Kolibřík je zdatný letec, dokáže mávnout křídly až 90krát za vteřinu. Rychlostí 50 kilometrů za hodinu umí letět kupředu jako střela. Kromě toho se dokáže vznášet na místě. Jako jediný zástupce ptačí říše také může létat pozpátku.KOLIBŘÍK – POSEL RADOSTI
štěstí, harmonie a optimismu. Říká se, že přináší lásku a léčení. výjimečný. Má schopnost létat ve všech směrech, dokonce i pozpátku, dokáže se zdánlivě nehybně zastavit na místě a jeho křídla opisují číslo 8 – symbol nekonečna.
Kolik je druhů kolibříků : Do čeledi kolibříkovitých patří asi 320 druhů, přičemž většina z nich měří od zobáku k ocasu pět až osm centimetrů. Na snímku je dvojice kolibříků peruánských (Boissonneaua matthewsii), kteří žijí v andských lesích Kolumbie, Ekvádoru a Peru.
Co opyluje kolibřík
S oblibou naletují na medující rostliny. Zvlášť je lákají hadince, floxy, komule, tabák, tulipány, prvosenky, violky, šeříky, sporýše a čistce.
Jak spí kolibřík : Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich mega zobák. Spí ve vytvořeném hnízdě.
Kolibřík měří zhruba 10 centimetrů. Urazí-li za vteřinu čtyřsetnásobek své délky, znamená to, že je schopen krátkodobě vyvinout rychlost až 144 km/h. Vědci dosud uváděli jeho maximální rychlost pouze kolem 50 km/h.
Ještěrka je považována za symbol ochrany, proti i v dobách minulých střežila svatyni. K jejím charakteristickým rysům patří ostražitost a moudrost, což jsou vlastnosti, díky kterým byla právě ještěrka zvolena rádcem šamanů. Všeobecně je známo, že ještěrka je symbolem plodnosti.
Co vypadá jako kolibřík
Dlouhozobka má velmi dlouhý sosáček, který se podobá dlouhému zobáku kolibříků. Asi nejběžnějším druhem je dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum). Má černobílý zadeček, vypadající jako maličké ocasní peří. Hnědé nenápadně zbarvené tělo kontrastuje se zlatavými křídly, které za letu příliš nevidíme.Kdo všechno rostliny opyluje Kromě velkého množství různých druhů včel jsou to v rámci celé planety také netopýři, motýli, můry, mouchy, ptáci, brouci, vosy, mravenci a jiný hmyz.Všeobecně se dá říci, že lidi se dělí na krátké a dlouhé spáče. Výzkumy ukazují, že zdravý člověk spí denně v průměru 6 – 8 hodin. Další skupinu tvoří ti, kterým stačí 5 – 6 hodin spánku. Kolem 2 % populace uspokojí méně než 5 hodin a stejné procento potřebuje více než 9 hodin spánku.
| Třída | Plazi (Reptilia) |
|---|---|
| Řád | Šupinatí (Squamata) |
| Rozšíření | Asie, Evropa (většina Evropy, na východ do Střední Asie) |
| Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les (různé typy otevřené krajiny, křoviny a okraje lesů od nížin po střední polohy) |
| Potrava | bezobratlí (hmyz, pavouci a další bezobratlí) |
Jak vypadá dlouhozobka : Jak vypadá dlouhozobka svízelová Tělo dlouhozobky svízelové (latinsky Macroglossum stellatarum) je kompaktní, může být až 6 cm dlouhé a je výrazně chlupaté. První pár křídel je šedohnědý, druhý pár je oranžový. Dlouhozobka má úzký a dlouhý sosák, kterým dokáže za letu vysávat nektar z květů.
Co je dlouhozobka : Dlouhozobka zimolezová (Hemaris fuciformis) je noční motýl z čeledi lišajovitých, vyznačující se převážně denní aktivitou a specifickým vzhledem, připomínajícím čmeláka, podle kterého dostal také své odborné pojmenování (latinsky fuciformis = „čmelákotvarý“). Vyskytuje se i na území ČR, není ale hojný.
Jak může dojít k opylení
K opylení může dojít uvnitř květu vlastním pylem (autogamie, samosprašnost) nebo pylem z květu jiného jedince (allogamie, cizosprašnost). *Autogamie: opylení pylem téhož květu = idiogamie. U některých idiogamických rostlin se květ vůbec neotvírá a k opylení dochází uvnitř poupěte = kleistogamie.
Novorozenci stejně jako senioři potřebují o něco teplejší prostředí, a to mezi 18-21 °C, zatímco pro tělo starších dětí a dospělých je ideální teplota až o 4 °C nižší. Všeobecně se pak doporučuje nastavit teplotu v ložnici dospělého člověka v rozmezí mezi 16-19 °C.Člověk, který skutečně spí jen tři hodiny denně, je raritou. Pokud ale ve zbytku času není ospalý, tak si neškodí, míní odborník na spánek prof. Karel Šonka, šéf spánkové laboratoře 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Kolik se dožívají ještěři : Malé ještěrky se líhnou po 60-100 dnech. Dožívají se 10 až 12 let. Zimují ve skalních puklinách, norách nebo v dutinách stromů zhruba od přelomu září a října až do dubna. V České republice patří ještěrka zelená mezi kriticky ohrožené druhy.