Pokud nejsou jisté známky smrti, trvalá astystolie, nereagující na kombinaci atropin + adrenalin, popř.na transtorakální nebo jícnovou kardiostimulaci, končí se KPR nejčastěji v průběhu transportu nebo na urgentním příjmu. V budoucnosti budou častější případy odmítnutí KPR jako prospektivní rozhodnutí pro dobu budoucí.KPR lze ukončit:
když je obnoven krevní oběh a obnoveno dýchání při příjezdu ZZS. při vystřídání jinými zachránci. při vlastním vyčerpání (rozhodnutí je etické povahy, zachránce si ho musí zodpovědět sám před sebou)Rozhodnutí neresuscitovat vydávají lékaři v případech těžce nemocných pacientů, kdy by resuscitace vedla pouze k prodloužení jejich kritického stavu či vedla k významnému zhoršení stavu pacienta a de facto tak prodlužovala jeho utrpení.
Kdy prestat resuscitovat : Kardiopulmonální resuscitace se zpravidla provádí při zjištění známek zástavy oběhu – postižený je v bezvědomí a nedýchá normálně. Nedýchá-li postižený normálně, může vykazovat známky hypoxie (nedostatku kyslíku v organismu): rty, ušní boltce, špička nosu a nehtová lůžka jsou namodralé, kůže je voskově bledá.
Kolik stlačení za minutu
Přiložte ruce hranou dlaně na střed hrudníku postiženého, prsty můžete proplést. Ruce propněte v loktech a celou vahou těla začněte hruď stlačovat zhruba 5 cm hluboko. Měli byste provést 100–120 stlačení za minutu, 2× za vteřinu.
Jak dlouho probiha resuscitace : Jako resuscitační čas označujeme dobu, po kterou jsou dané orgány schopné bez trvalého poškození vydržet bez dodávky kyslíku. Záleží na úrovni metabolismu, teplotě a ostatních faktorech vnějšího i vnitřního prostředí. Pro mozek se tento čas pohybuje při normální teplotě v rozmezí 4–6 minut.
Je nutné ji zahájit při poruše jedné ze tří základních životních funkcí (vědomí, dýchání, srdeční činnosti).
Pokud postižený dýchá, otočte jej na záda a zakloňte mu hlavu, aby se uvolnily dýchací cesty. Otočte jej na bok pouze tehdy, když mu něco vytéká z úst (např. zvratky), nebo krvácí z nosu, úst či uší. V těchto případech zotavovací poloha na boku zabrání případnému dušení.
Co dělat při zástavě dechu
Resuscitaci u dospělého zahajte stlačováním hrudníku. Položte své ruce přes sebe na střed hrudníku postiženého a hrudník stlačujte 100 – 120 krát za minutu do hloubky 5 až 6 centimetrů. Pokud jste vyškoleni v umělém dýchání, proveďte 2 umělé vdechy po každých 30 stlačeních hrudníku.Začněte rytmicky stlačovat hrudní kost pacienta do hloubky 5-6 cm. Po každém stlačení zcela uvolněte hrudní kost, aby se hrudník mohl vrátit do neutrální polohy. Ruce z hrudníku nesundávejte. Frekvence kompresí: 100-120 / minutu.když nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty. když postižený stále ještě nedýchá, vyčistěte mu dýchací cesty. když nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích cest, zahajte dýchání z úst do úst a pokud je to nutné, i nepřímou srdeční masáž podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou chorobu, jako je např.
Za SIDS se považuje úmrtí dětí do 1 roku, u kterého se nepodařilo nalézt žádnou příčinu ani ho nešlo předvídat. 2. až 4. měsíc věku je období, kdy je největší riziko SIDS.
Co delat kdyz si nekdo vyrazi dech : Pomoci může zvednutí horních končetin nad hlavu.
- Zvednete ruce dítěti, zády k vám.
- Položení dotyčného na zem, nebo umístění do sedu.
- Ke spontánnímu nadechnutí dochází během 10 – 40 vteřin.
- Základním pravidlem při vyraženém dechu je – pouze zachovat klid a uklidňovat postiženého!
Co delat kdyz clovek prestane dychat : Pokud postižený dýchá, otočte jej na záda a zakloňte mu hlavu, aby se uvolnily dýchací cesty. Otočte jej na bok pouze tehdy, když mu něco vytéká z úst (např. zvratky), nebo krvácí z nosu, úst či uší. V těchto případech zotavovací poloha na boku zabrání případnému dušení.
Co zvysuje riziko SIDS
různé polštářky, dečky, starší nebo měkčí matrace jsou sdruženy s vyšším rizikem SIDS. Přikrytí hlavy a obličeje volným ložním prádlem apod. zvyšuje riziko. Dalším rizikovým faktorem je přehřátí způsobená vysokou teplotou v místnosti nebo nadměrným oblečením nebo zabalením.
Věk: Nejvyšší riziko SIDS je u kojenců ve věku 2 až 4 měsíců. Pohlaví: Statistiky ukazují, že chlapci mají vyšší riziko SIDS než dívky. Vývojové faktory: Někteří kojenci mohou mít mozkové abnormality, které ovlivňují kontrolu dýchání a probouzení ze spánku.Vyražený dech
Postižený má vyvalené oči a nemůže se nadechnout. Vyražený dech je velice nepříjemný, ale ne nebezpečný. Trvá krátce, většinou do půl minuty. Nikdo se při něm neudusí.
Co delat kdyz je clovek v bezvědomí : Zavolejte záchrannou službu, nebo požádejte o pomoc lidi kolem vás. Přesvědčte se, že osoba je v bezvědomí. Zkuste oslovení, zatřesení a nakonec vyvolání bolesti. Pokud osoba nereaguje na podněty, otočte ji na záda a mírně zakloňte hlavu.