když nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty. když postižený stále ještě nedýchá, vyčistěte mu dýchací cesty. když nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích cest, zahajte dýchání z úst do úst a pokud je to nutné, i nepřímou srdeční masáž podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou chorobu, jako je např.Zavolejte záchrannou službu, nebo požádejte o pomoc lidi kolem vás. Přesvědčte se, že osoba je v bezvědomí. Zkuste oslovení, zatřesení a nakonec vyvolání bolesti. Pokud osoba nereaguje na podněty, otočte ji na záda a mírně zakloňte hlavu.Stlačujte hrudník s frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu do hloubky 5 až 6 cm. Provádění resuscitace je fyzicky náročné, pokud jsou k dispozici další osoby, můžete se po dvou minutých vystřídat. Ve stlačování hrudníku pokračujte, dokud nepřijede záchranka nebo postižený nezačne reagovat.
Co dělat když dítě přestane dýchat : Pokud dítě nedýchá, musíte jednat rychle a racionálně. Okamžitě zavolejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. Vyprázdněte dítěti ústní dutinu a nos. V poloze na zádech dýchejte do úst i do nosu zároveň zhruba 30 vdechů za minutu, vdechujte však pouze obsah úst, protože dítě má menší plíce.
Jak dlouho může být člověk v bezvědomí
Bezvědomí může trvat již od několika sekund až po velmi dlouhou dobu a nastává v důsledku nedostatku kyslíku v mozku, k čemuž může dojít z různých důvodů. Krátké bezvědomí je často vyvoláno dehydratací, nízkou hladinou cukru v krvi (viz glykemie) nebo nízkým krevním tlakem (hypotenzí).
Co dělat při zástavě dechu : Resuscitaci u dospělého zahajte stlačováním hrudníku. Položte své ruce přes sebe na střed hrudníku postiženého a hrudník stlačujte 100 – 120 krát za minutu do hloubky 5 až 6 centimetrů. Pokud jste vyškoleni v umělém dýchání, proveďte 2 umělé vdechy po každých 30 stlačeních hrudníku.
Bezvědomí může trvat již od několika sekund až po velmi dlouhou dobu a nastává v důsledku nedostatku kyslíku v mozku, k čemuž může dojít z různých důvodů. Krátké bezvědomí je často vyvoláno dehydratací, nízkou hladinou cukru v krvi (viz glykemie) nebo nízkým krevním tlakem (hypotenzí).
Přiložte ruce hranou dlaně na střed hrudníku postiženého, prsty můžete proplést. Ruce propněte v loktech a celou vahou těla začněte hruď stlačovat zhruba 5 cm hluboko. Měli byste provést 100–120 stlačení za minutu, 2× za vteřinu.
Co se děje při zástavě oběhu
od zástavy oběhu okysličené krve v mozku začínají při běžné teplotě nenávratně odumírat mozkové buňky. I když se později profesionálním zachráncům podaří krevní oběh obnovit, vyšší mozkové funkce bývají trvale poškozené a pacientovi se nikdy neobnoví normální kvalita života.Syndrom náhlého úmrtí kojenců (Sudden Infant Death Syndrome) často vyvolává obavy u novopečených rodičů. Jde o stav, kdy bez známé příčiny dojde u kojence ve spánku k zástavě dechu. Tento syndrom se vyskytuje velmi vzácně, přibližně u 1 miminka z 3 000. V nejhorším případě ale může skončit až smrtí.Přiložte ucho k ústům dítěte a sledujte pohyby hrudníku. Pokud neslyšíte ani necítíte proudění vzduchu, nebo jen velmi slabě, a hrudník se nepohybuje pravidelně či vůbec, pak dítě nedýchá normálně – je tedy nutné přejít k resuscitaci.
Ani při usilovném přemýšlení nedochází k vysokému nárůstu spotřeby energie, není tedy bohužel možné, aby se člověk „dopřemýšlel“ k tomu, že shodí pár kilo. Mozek je ale velmi náročný na přísun živin, k jejichž zpracování potřebuje kyslík, proto už po 4 – 5 minutách bez kyslíku začnou mozkové buňky odumírat.
Kdy se projeví krvácení do mozku : Projevy krvácení do oblasti hlavy záleží na zasažené oblasti a závažnosti krvácení. V některých případech se ani nemusí objevit ihned, ale vyvíjejí se postupně několik dní. Proto je nutné hemofilika pečlivě sledovat i několik dní po poranění hlavy, pádu nebo obecně těžkém úrazu a změny tak zachytit včas.
Jak zastavit dech : Pokud zjistíš zástavu dechu u dospělého v bezvědomí:
zahájíš resuscitaci stlačováním hrudníku (na prostředku hrudní kosti, stlačuješ hranou dlaně, hloubka stlačení přibližně 5 cm) rychlost stlačování 100-120 za minutu. pokračuješ ve stlačování až do příjezdu pomoci nebo obnovení životních funkcí
Kdo byl nejdéle v kómatu
* Podle Guinnessovy knihy rekordů strávila dosud nejdelší dobu v kómatu Američanka Elaine Espositová. 6. srpna roku 1941, tehdy jí bylo šest let, byla odvezena do nemocnice kvůli problémům se slepým střevem. Operace proběhla úspěšně, ona se však nikdy neprobrala z celkové anestezie.
Vedle pohybových omezení (poruchy rovnováhy, koordinace pohybů, ochrnutí části těla) se tak často objevují obtíže typu zvýšené únavy, bolesti hlavy, poruch spánku, tinitus (zvonění v uších) a další smyslová omezení (poruchy chuti, čichu, zraku, sluchu) nebo epilepsie.Standardně se pacienti oživují maximálně 45 minut. Jestli a o kolik čas prodlouží, je pak čistě na rozhodnutí lékaře. Ten pečlivě zvažuje pacientův věk, zdravotní stav a okolnosti.
Jak dlouho hrozi syndrom nahleho umrti : Za SIDS se považuje úmrtí dětí do 1 roku, u kterého se nepodařilo nalézt žádnou příčinu ani ho nešlo předvídat. 2. až 4. měsíc věku je období, kdy je největší riziko SIDS.