Kapalné látky (kapaliny):
– Kapalinu lze přelévat z jedné nádoby do druhé, je tekutá. – Nachýlíte-li nádobu, kapalina v ní změní tvar. – Hladina kapaliny v nádobě v klidu se vždy ustálí ve vodorovné rovině. – Kapalné těleso má stálý objem.Povrch kapaliny se tedy chová tak, jako by byl tvořen velmi tenkou pružnou vrstvou, která se snaží stáhnout povrch kapaliny tak, aby měl při daném objemu kapaliny co nejmenší obsah. Pokud by na kapalinu nepůsobily vnější síly, měla by kulový tvar, protože koule má ze všech těles stejného objemu nejmenší povrch.Vrstva molekul, jejíž vzdálenost od volného povrchu kapaliny je menší než poloměr sféry molekulového působení, se nazývá povrchová vrstva kapalin. Na každou molekulu, která se nachází v povrchové vrstvě kapalin působí sousední molekuly přitažlivou silou, která míří dovnitř kapaliny.
Jak se projevuje povrchové napětí kapalin : Povrchové napětí je efekt, při kterém se povrch kapalin chová jako elastická fólie a snaží se dosáhnout co možná nejhladšího stavu s minimální plochou. To znamená, že se povrch tekutiny snaží dosáhnout stavu s nejmenší energií. Čím větší je povrchové napětí, tím „kulatější“ je kapička této kapaliny.
Co říká pascalův zákon
Zákon zní: Jestliže na kapalinu v uzavřené nádobě působí vnější tlaková síla, pak tlak v každém místě kapaliny vzroste o stejnou hodnotu. (Totéž platí i pro plyny.) Pascalův zákon mluví o přenosu tlaku do libovolného místa v kapalině, přitom se tlak nikde neztrácí.
Jaké jsou vlastnosti plynů : Vlastnosti plynů (plynných těles): 1. Nemají stálý tvar ani objem, proto nevytvářejí ani volný povrch (vlivem poměrně velkých vzdáleností molekul plynu, které se v důsledku jejich velké pohyblivosti stále mění). Tvar a objem plynného tělesa je dán tvarem a objemem nádoby, v níž se plyn nachází.
Rozdíl tekutin oproti pevným látkám je ten, že jednotlivé částice tekutiny nejsou vázány na určité rovnovážné polohy, jako je tomu u pevných látek. To je jeden z důvodů, proč mohou tekutiny téci. Dalším rozdílem je to, že tečné napětí způsobuje u pevných látek deformace, kdežto u tekutin způsobuje pohyb částic.
Je-li úhel, který svírá kapka s povrchem (označovaný obvykle jako kontaktní úhel) menší než 90°, říkáme, že kapalina povrch smáčí. Pokud je naopak úhel větší než 90°, kapalina povrch nesmáčí. Zda kapalina povrch smáčí, či nesmáčí, závisí jednak na samotné kapalině, ale i na daném povrchu.
Na čem závisí povrchové napětí kapaliny
Povrchové napětí kapaliny závisí nejen na druhu kapaliny, ale také na prostředí, které se nachází nad jejím volným povrchem. S rostoucí teplotou se povrchové napětí kapaliny vůči danému prostředí snižuje. Snížení povrchového napětí vody přidáním jiné látky (tzv.ideální (dokonalá) kapalina je kapalina, která je dokonale nestlačitelná a bez vnitřního tření. Tření u reálných (skutečných) kapalin ovlivňuje tekutost (viskozitu) dané kapaliny. Z reálných kapalin se ideální kapalině nejvíce blíží voda; rozhodně ne např. med – má velké vnitřní tření.Povrchové napětí
S rostoucím povrchem roste i energie povrchové vrstvy, povrch kapaliny se tedy snaží zaujmout co nejmenší a nejhladší plochu. Velikost povrchového napětí závisí na teplotě a s rostoucí teplotou povrchové napětí klesá.
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část tělesa. Na těleso ponořené do kapaliny působí svisle vzhůru vztlaková síla. Její velikost se rovná Fvz = VT.
Kdy se využívá Pascalův zákon : Velký význam má Pascalův zákon v hydraulických brzdách. Zde existence stejného tlaku ve všech místech rozvodu brzdové kapaliny umožňuje, aby brzdy na kola působily stejnými silami a vozidlo se při brždění nedostalo do smyku. Působení tlakové síly v tekutinách se využívá v hydraulických a pneumatických zařízeních.
Jaké vlastnosti mají vzácné plyny : Vzácné plyny, mají velice nízké teploty varu a jsou proto obtížně zkapalnitelné, dobře vedou elektrický proud a charakteristicky září. Jsou i rozpustné ve vodě. Lehčí z nich se svými vlastnosti blíží ideálním plynům.
Jaké vlastnosti mají pevné látky
Vlastnosti
- tělesa z pevných látek drží svůj tvar, ke změně tohoto tvaru je třeba na těleso působit silou.
- tělesa z pevných látek mají svůj objem.
- elektrický proud ve vodivých pevných látkách je způsoben elektrony, popřípadě ionty.
- teplo se v pevných látkách nemůže šířit prouděním, ale pouze vedením.
Pod zakřiveným povrchem kapaliny při stěnách nádoby, v kapilárách, u kapek a bublin vzniká v kapalině přídavný tlak , který je způsoben pružností povrchové vrstvy- kapilární tlak. Kapilární elevace: Pozorujeme ji u kapalin, které smáčí stěny.Kapilární jevy mají velký význam v praxi. Cukr, papír, cihly, dřevo dobře vsakují kapaliny – drobné póry uvnitř těchto látek tvoří kapiláry a díky elevaci dochází ke vzlínání kapaliny. Podobně v půdě se kapilárami dostává voda z hloubky do povrchových vrstev půdy, ve kterých jsou kořeny rostlin.
Jak souvisí povrchová síla s povrchovým napětím : Povrchové napětí se rovná podílu velikosti povrchové síly F a délky l okraje povrchové blány, na který povrchová síla působí kolmo v povrchu kapaliny, tedy , . Povrchové napětí lze měřit tzv. odtrhávací metodou.